Portrét árie Vincenza Belliniho AH! NON CREDEA MIRARTI … AH! NON GIUNGE
Přečtěte si zajímavosti a poslechněte si skvělá videa na YouTube o Rossiniho slavné árii “AH! NON CREDEA MIRARTI … AH! NON GIUNGE “.Překlad: Miloš Krejčí
Pokud si chcete přečíst a poslechnout více o opeře LA SONNAMBULA, klikněte na tento odkaz na portrét opery.
Arie AH! NON CREDEA MIRARTI … AH! NON GIUNGE – Synopse & Pozadí
Synopse: Líza je zamilovaná do Elvina. Ten je však již zasnoubený s Aminou. Během zásnubních oslav se objeví tajemný muž jménem Rodolfo. Co nikdo neví: je to ztracený syn zesnulého hraběte. Vesničané musí po setmění odejít domů, protože se bojí bílého ducha. Rodolfo si toho s pobavením všimne. Prochází kolem a odchází do svého pokoje v hostinci. Líza zaklepe na jeho dveře a pozdraví ho jako hraběte, což slyšela celá vesnice. Rodolfo začne s Lízou flirtovat, ta jeho návrhy opětuje, ale přeruší je hluk na ulici. Když se schovává v šatně, upustí šátek. Všimne si, jak Amina v bílých šatech náměsíčně vchází do hraběcího pokoje. Když natáhne ruku k Rodolfovi, aby ji doprovodil k oltáři, Lisa běží za Elvinem, aby mu řekla o Aminině nevěře. Ačkoli je Rodolfo zprvu v pokušení, rozhodne se situace nevyužít. Položí ji na pohovku a odejde z místnosti. Objeví se Elvino a s hrůzou poznává na hraběcí kanapce svou snoubenku. Amina se probouzí a je ráda, že vidí Elvina. Když ji odstrčí, s hrůzou si uvědomí, co se stalo. Potvrdí svou nevinu, ale Elvino zruší zasnoubení a rozhodne se oženit s Lisou. Druhý den jdou vesničané na hrad a žádají hraběte, aby se za Aminu zaručil. Rodolfo dosvědčí Amininu počestnost, ale Elvino ji na vlastní oči viděl v hraběcí ložnici. Rodolfo vysvětluje lidem sunambulismus. Elvino však o tom nechce nic vědět a vezme Lisu za ruku.
Na parapetu se objeví Amina. Jako náměsíčná přechází po trámu nad mlýnským kolem. Všichni zatají dech, kdyby spadla, zemřela by. Dojde na druhý konec a vstoupí na náves, kde ještě ve snu dojemně vypráví o své lásce k Elvinovi (Ah !Non credea mirarti) Nyní jí Rodolfo Elvino dovolí, aby se probudila. Elvino poznal svůj omyl a navlékne Amině prsten na prst (Ah! Non giunge).
Jen jednoduchý motiv prvních houslí a vybrnkávání basů doprovází jemně vydechované utrpení Aminy. Melodie je typickou Belliniho kantilénou: rozvláčná a s malými intervaly bez zdvojení nástroji.
Bellini zkomponoval velmi řídký doprovod. Do zvuku smyčců se ozývají pouze průpovídky prostého hoboje, později doprovod expresivního sólového violoncella. Takzvaná “květinová árie” končí několika intimními koloraturami.
Jako rychlou druhou část (Caballetta) složil bravurní árii s velkými skoky v tónu, trylky a vrchními tóny (Ah! non giunge).
Arie – text AH! NON CREDEA MIRARTI … AH! NON GIUNGE
Slavné interpretace AH! NON CREDEA MIRARTI … AH! NON GIUNGE
Maria Callasová změnila způsob, jakým Sopranisté zpívali roli Aminy.
Ah! Non credea mirarti … – Maria Callas
Dessay byla přesvědčivá jak v koloraturách, tak jako herečka.
Ah! Non credea mirarti … – Dessay
Něžně dýchající a zasněně ztvárněná Anna Moffo v okouzlujících mladých letech v nahrávce pro televizi.
Ah! Non credea mirarti … – Moffo
Slavný americký kritik John Ardoin napsal, že závěrečné dějství této opery se zapsalo do operních análů. Callasová zpívala tuto árii v roce 1955 s dodatečnými (šílenými) ozdobami dirigenta představení Leonarda Bernsteina.
Ah! Non giunge – Callas
Cecilia Bartoli zpívá árii s dalšími ozdobami a obrovskými skoky v tónu.
Ah! Non credea mirarti … Ah! Non giunge – Bartoli
Technika Joan Sutherlandové jí umožnila zazpívat árii v šíleném tempu a vede ji ke skvělému závěru, trylky jsou dechberoucí. Pavarotti prý ztratil řeč, když se dozvěděl, že Sutherlandová byla schopna provést Sunambulu v poledne téhož dne před večerním představením Traviaty.
Ah! Non giunge – Sutherland
Callasová si při živém vystoupení troufla i na vysoké E.
Ah! Non giunge – Callas
Maria Callas veränderte die Art und Weise, wie Soprane die Rolle der Amina sangen.
Ah! Non credea mirarti … – Maria Callas
Dessay nadchla jak v koloraturách, tak jako herečka.
Ah! Non credea mirarti … – Dessay
Zärtlich hingehaucht und verträumt dargestellt von Anna Moffo in ihren glanzvollen jungen Jahren in einer Einspielung fürs Fernsehen.
Ah! Non credea mirarti … – Moffo
Der berühmte amerikanische Kritiker John Ardoin schrieb dass sie mit dem Schlussakt dieser Oper in die Annalen der Oper eing. Callas zpívala 1955 diese Arie mit zusätzlichen (wahnwitzigen) Verzierungen des Dirigenten der Aufführung von Leonard Bernstein.
Ah! Non giunge – Callas
Cecilia Bartoli zpívá árie se zusätzlichen Verzierungen und gigantischen Tonsprüngen.
Ah! Non credea mirarti … Ah! Non giunge – Bartoli
Joan Sutherland’s Technik erlaubte ihr die Arie mit irrem Tempo zu singen und führt sie zu einem gloriosen Abschluss, die Triller sind atemraubend. Pavarotti soll sprachlos gewesen sein, als er erfuhr dass Suthereland vor einer Abend-Vorstellung der Traviata gleichentags eine Mittagsvorstellung der Sonnambula geben konnte.
Ah! Non giunge – Sutherland
Callas wagte sogar ein in einer live Aufführung ein hohes E.
Ah! Non giunge – Callas
Luisa Tetrazziniová byla velkým “kanárkem” dvacátých let. Neexistovala výška nebo koloratura, kterou by nedokázala zazpívat. Je radost poslouchat její ptačí zpěv z roku 1911.
Ah! Non giunge – Tetrazzini
Edita Gruberová s vysokým F, které prozařuje vítr jako siréna rychlíku.
Ah! Non giunge – Gruberova
Mezzosopranistka Federika von Stade nahrála árii v duchu Marie Malibranové v transponované verzi směrem dolů.
Ah! non credea mirarti … Ah! Non giunge – von Stade
Peter Lutz, opera-inside, online operní průvodce árií “AH! NON CREDEA MIRARTI” z opery “La Sonnambula” od Vincenza Belliniho.
Leave a Reply
Want to join the discussion?Feel free to contribute!