NABUCCO Giuseppe Verdiho – operní průvodce a děj

Online operní průvodce a synopse k opeře NABUCCO

Nabucco byl Verdiho prvním dílem pro Olymp. Po trpkých letech 1838-40, zastíněných krizemi, to byl Verdiho návrat na světlo. Verdi v “Nabuccovi” projevil gigantické bohatství nápadů a dílo se stalo senzačním úspěchem. Sedmnáctileté tvůrčí šílenství, které nastalo, později nazval “svými galejnickými léty”.

 

 

Obsah

Synopse

Komentář

I. dějství

Akt II

Akt III

Akt IV

Doporučení k nahrávání

Významné události

Come notte al sol fugente

Io t’amava (Terzetto)

Mi furor no fui costrett

Ben io t’invenni…Anch’io dischiuso

Di qual onta aggravarsi

Tu sul labbro

Va pensiero (Sbor hebreje)

Su me… morente… esanime

 

 

 

 

 

 

 

Premiéra

Milán, 1842

Libretto

Temistocle Solera, podle biblických žalmů, a Nabuchodonosor od Auguste Anicet-Bourgeois a Francise Cornu

Hlavní role

Nabucco, babylonský král (baryton) - Abigaille, údajná dcera Nabuccova (mezzosoprán) - Zaccaria, velekněz Hebrejců (bas) - Fenena, dcera Nabuccova (soprán) - Ismael, bojovník Hebrejců (tenor).

Doporučení nahrávky

DG, Ghena Dimitrova, Evgeny Nesterenko, Piero Cappuccilli, Plácido Domingo, Lucia Valentini Terrani řídí Giuseppe Sinopoli a sbor a orchestr Deutsche Oper Berlin.

.

 

 

 

 

 

 

 

Verdiho krize a příležitost

Existence opery Nabucco by byla nemyslitelná bez tehdejšího ředitele La Scaly Bartolomea Merelliho. Po neúspěchu Verdiho druhé opery mu dal důvěru a poskytl mu libreto k “Nabuccovi”. Jednak mladému šestadvacetiletému Italovi věřil, jednak hledal nové skladatele, protože Bellini před několika lety zemřel, Rossini přestal psát opery a Donizetti odešel do Paříže. Verdi se v té době nacházel v hluboké osobní krizi. Během krátké doby mu zemřela rodina. Jeho žena Margherita zemřela ve věku pouhých 26 let a dvě děti mu vzala epidemie. K tomu se přidal neúspěch jeho druhé opery. Verdi uvažoval, že se vzdá psaní hudby. Sám Verdi později popsal, co následovalo: Merelli si libreto strčil do kapsy kabátu, a když přišel do svého pokoje, hodil ho na stůl. Sešit spadl na podlahu a otevřel se právě v místě “Va, pensiero sull’ali dorate”. Verdiho oči padly na tyto verše a on byl zelektrizován. Ještě ten večer si libreto přečetl. (Mnozí historici Verdiho příběhu nevěří, přesto je zde otištěn podle hesla: “Se non è vero, è ben trovato”).

 

 

Libreto

Temistocle Solera byl Merellim pověřen, aby napsal libreto Nabuchodonozora. Solera vycházel z různých biblických žalmů i z historické postavy Nabuchodonozora (605-662 př. n. l.) a přidal řadu dalších událostí. Solerova fantazie vedla k nepřehlednému množství jednotlivých scén, pochodů, nářků, scén šílenství, modliteb atd. a pro posluchače není snadné sledovat děj. Libreto zaujme spíše barvitými tabulkami než dramaturgií, protože ta je spíše statická a rigidně se drží klasického schématu “Scena ed aria”. Zvláštností příběhu je, že milostný příběh je odsunut na druhou kolej; tenor a soprán se v něm vyskytují jen málo, dokonce ani milostný duet. Prvním adresátem libreta byl Otto Nicolai, ale odmítl ho kvůli syrovosti a brutalitě děje. Verdi libreto přijal, ale jako obvykle měl mnoho požadavků na změny.

 

 

Nový Verdi – “Tinta musicale” “Nabucca”

Navzdory svému formálnímu konzervatismu byl Nabucco významnou hudební novinkou. Nikdy předtím člověk nezažil tak brutální a živelnou sílu hudby jako v Nabuccovi, která zní “jako sansculotte vtrhnuvší do obývacího pokoje” (Gori, Guida al Teatro d’opera). To se projevuje v roli Abigaille, v roli barytonisty, v orchestru i ve sboru. Tyto čtyři prvky tvoří nejdůležitější část “Tinta musicale” opery “Nabucco”.

 

“Tinta musicale”: hluk

Orchestr upoutá pozornost již na začátku svou hlasitostí a kovovým, tvrdým zvukem. Verdi napsal pro Nabucca hlučnou hudbu. Miloval ostré akcenty, které v tomto díle předkládá posluchačům nespoutaně a dramaticky.

 

“Tinta musicale”: role Abigaille

Hudba Abigaille uchvacuje svou posedlostí, kterou Verdi dokumentuje divokými skoky v tónu. Verdi je romantický skladatel a nestojí nad svým uměním s klasicistní rezervovaností jako Rossini, ale je účastníkem; afektovanou osobou příběhů, které zhudebňuje.

“Tinta musicale”: role sboru

Sborové a mešní scény nepostrádají svůj účinek na posluchače. Soudobí posluchači byli zvyklí, že sbor hrál v belcantistické opeře podřadnou, doprovodnou roli. A nyní Verdi komponuje operu, v níž má sbor přítomnost hlavního aktéra, stává se důležitým nositelem dramatického děje a při “Va pensiero” dokonce zpívá nejslavnější pasáž celé opery, ba celé historie opery. O Verdiho politické a intelektuální roli v italské touze po svobodě v devatenáctém století a o tom, jak se díky tomuto dílu stal později inspirativním skladatelem Risorgimenta (italského hnutí za svobodu), bylo napsáno mnoho. Verdi později zdůrazňoval, že již při premiéře Nabucca si posluchači spojovali tento chvalozpěv Hebrejců s jejich odporem proti rakouským úřadům. Posledně uvedené tvrzení je však historicky sporné. Verdi tento mýtus podrobně pěstoval v pozdějších letech.

“Tinta musicale”: “Verdiho baryton”

Dalším charakteristickým prvkem Nabucca je absence tenorového protagonisty, jehož roli plní Nabucco, barytonista. Poprvé se objevuje “Verdiho baryton”, role, která musí vyvinout velkou dramatickou sílu a vyznačuje se vysokou hlasovou flexibilitou pro pasáže ve vyšších rejstřících. Nabucco nemusí hrát zamilovaného tenora, ale otce bez ženy, velitele armády, protivníka Zaccaria a musí bojovat sám se sebou. Verdi bude později často komponovat pro tento typ barytonu.

 

 

Verdi a církev

Zaccaria, velekněz Hebrejů, hraje v Nabuccovi důležitou roli. Dost důvodů k tomu, aby se náboženství stalo tématem Verdiho života i oper: “Giuseppe Verdi a náboženství – to je těžká kapitola. Velký operní skladatel neměl církev příliš v lásce. ‘Drž se dál od kněží,’ poradil jednou svému bratranci. Na svém pohřbu zakázal přítomnost duchovních. Jeho dlouholetá společnice a pozdější manželka Giuseppina Strepponiová popsala jeho postoj slovy: “Neřekl bych, že byl zrovna ateista, ale rozhodně ne přesvědčený věřící. Nicméně Verdi praktikoval to, čemu křesťané říkají charita. Skladatel si také více než zasloužil zásluhy mecenáše. Podporoval potřebné dělníky a zemědělce, financoval vzdělání dětí z chudých rodin. Věnoval “Casa di Riposo”, domov pro staré lidi pro zpěváky a hudebníky v Miláně, který existuje dodnes; v domě je také jeho hrob. Verdi také provozoval nemocnici, kterou zřídil na své náklady – do níž měli kněží přístup jen z dobrých důvodů”. (Michael Krassnitzer, orf.at).

 

 

Premiéra

Ředitel Scaly Merelli neměl na premiéru díla k dispozici mnoho prostředků a scénografie musela být pracně sestavena z jiných inscenací. Přesto měl Nabucco hned při prvním uvedení velký úspěch, což byl balzám na Verdiho duši. Roli Abigaille zpívala jeho budoucí partnerka a pozdější manželka Giuseppina Strepponiová. Nabucco odstartoval Verdiho kariéru a stal se první Verdiho operou uváděnou v zahraničí a od té doby zůstává na repertoáru operních divadel po celém světě.

 

 

 

 

 

 

 

 

Ouverture – Muti

Předehra je potpourri, ve kterém nám Verdi představuje tři témata z opery. Zdá se, že ji zkomponoval až na poslední chvíli na radu svého mentora a tchána Barezziho.

 

Židé se obávají vpádu Babyloňanů

Synopse: “Babylónie se stala jedním z nejsilnějších národů na světě: Hebrejci se modlí ke svému Bohu, aby je ochránil před Nabuccovými vojsky, která stojí u bran hlavního města.

Nabucco byl napsán v době, kdy měli návštěvníci oper v uších díla Rossiniho, Donizettiho a Belliniho. Mnohé z “rossiniovských” konvencí byly v operním domě každodenní praxí. Například forma “Scena ed aria”, která popisuje velmi schematickou scénu jednotlivých osob. Pořadí “Scena ed aria” je následující: recitativ (tempo d’attacco), pomalá árie (cavatina), recitativ (tempo di mezzo), rychlá árie (cabaletta) a případně stretta na závěr. Scéna byla doprovázena různými provedeními náznaků.

První scéna “Gli arredi festivi” se řídí vzorem. Začíná celkový sbor, pak se mění na mužský sbor a poté na půvabnou část ženského sboru doprovázeného harfou. V závěru slyšíme opět brilantně celý sbor.

Gli arredi festivi – Muti

 

Synopse: Zaccaria nabádá lid, aby věřil v boží pomoc, protože mají jako rukojmí Fenenu, dceru nepřátelského krále Nabucca.

Verdi měl pro premiéru k dispozici skvělého francouzského basistu Prospera Dérivise. Tato skutečnost ho motivovala k tomu, aby pro Zaccariu napsal part, který se vymykal obvyklým požadavkům té doby.

Podle stejného schématu se řídí i provedení Zaccaria. Poslechněte si (pomalou) kavatinu “Sperate o figli da egitto la sui lidi” s Borisem Christoffem.

Sperate o figli da egitto la sui lidi – Christoff

Synopse: Objevuje se Ismael a podává zprávu o průlomu Nabucca. Zachariáš žádá hebrejský lid, aby bránil svou vlast. Hebrejský lid se nadšeně přidává.

Zaccaria se přidává.
A nyní (rychlá) kabaleta “Come notte al sol fugente”, napsaná v dialogu mezi Zaccariem a sborem.

Come notte al sol fugente – Nesterenko/Abbado

Ismáel zradí svou vlast

Synopse: Ismael a Fenena, kteří se tajně milují, zůstávají v pozadí. Ismael něžně vzpomíná, jak ho Fenena v Babylonu osvobodila ze žaláře, do něhož byl uvržen jako hebrejský posel. Nyní je zajatá Fenena svěřena do Ismaelovy péče. Několik babylónských vojáků pod vedením Abigaille vstoupí do chrámu. Ta se Ismaelovi, kterého zná z Babylonu, vysmívá, ale pak mu vyznává lásku slovy “Io t’amava”. Ismael však Abigaille odmítne, vzepře se knězi a vůdci Zachariášovi a pomůže Feneně, vzácné zástavě Židů, uprchnout.

V následující trojici Ismael, Abigaille a Fenena se Verdi již v mladém věku projevuje jako vytříbený psycholog: krátkým recitativem představuje Abigaille jako potentátku s mocí. Na začátku následujícího tria dokumentuje svůj nárok na moc na Ismaelovi velkými skoky v tónu a chytlavým tématem. Zastrašený Ismael se jejího tématu ujímá. Když Fenena začne krásným, lákavým tématem, jde Ismaelovi o všechno a přehoupne se do Feneniny melodie. Abigaille na to není připravena a zpívá svou melodii kontrapunkticky k unisono duetu Ismaela a Feneny.

Interpretace s Elenou Suliotis v roli Abigaille.

Prode guerrier…Io t’amava – Suliotis/Raimondi/Guelfi

 

Poslechněte si další skvělou verzi písně “Io t’amava” s Placidem Domingem, Ghenou Dimitrovou a Lucií Valenti.

Io t’amava (Terzetto) – Domingo/Dimitrova/Valenti

 

Synopse: Nyní přichází Nabucco se svými vojáky před chrám.

Před chrámem se objevují další vojáci.
Viva Nabucco – Muti

Synopse: Zaccaria se postaví proti němu a vyhrožuje Fenenovi, že ho zabije, pokud se odváží vstoupit do chrámu.

V tuto chvíli zazní klasické velké concertato. Nejdříve bičuje Nabucco a poté, nezůstávajíc pozadu za svým otcem, Abigaille.

Si finga … Tremin gl’insani del mio furore – Sinopoli

 

Velký kvintet na konci dějství

Synopse: Zaccarias ohrožuje Fenenu nožem, ale Ismail ji zachrání. Nabucco, který nyní vidí Fenenu v bezpečných rukou, nařídí vojsku vyplenit chrám a nařídí potrestat Hebrejce.

Verdi zakončuje dějství dramatickou a strhující strettou kvinteta Feneny, Zaccaria, Nabucca, Abigaille a Ismaela.

Mi furor no fui costretto – Muti

 

 

 

 

 

Abigaille – velmi dramatická role

Synopse: Bigaille je zřejmě nejoblíbenější herečkou, která se v roce 2013 stala hrdinkou filmu “Bigaille”, který se odehrává v roce 2012 v New Yorku: V babylonském paláci. Abigaille se z tajné listiny dozvídá svůj pravý původ otrokyně. Protože Nabucco pokračuje ve válce proti Hebrejcům, byla vládkyní v Babylonu jmenována Fenena.

Ohlášena jako vládkyně se třemi údery do orchestru objeví Abigaille. Opět silné skoky v tónu (např. dvojnásobný oktávový skok na konci recitativu) dokumentují charakter a citové rozpoložení Abigaille. Následující cantabile překvapivě ukazuje téměř něžnou Abigaille a Verdi jí věnuje tesknou melodii “Anch’io dischiuso un giorno”.

Ben io t’invenni…Anch’io dischiuso … salgo già – Callas/Gui

Synopse: Abigaille žárlí na svou sestru a chce se Feneně pomstít. Když babylonský velekněz oznámí, že Fenena propustila židovské vězně, požaduje, aby Abigaille převzala moc a sama nastoupila na trůn. Za tímto účelem již oznámil falešnou zprávu, že Nabucco zemřel v bitvě. Abigaille triumfuje.

V této kabaletě “Salgo già” ukazuje Abigaille svou pravou povahu frenetickým výkonem, který hudebně nejlépe dokumentuje šílený pád přes dvě oktávy “Supplicar” před vstupem sboru.

Poslechněte si tuto pasáž ve verzi nespoutané Marie Callasové na nahrávce z roku 1949.

Salgo già – Callas

 

Druhá interpretace, kterou nazpívala Elena Suliotis.

Salgo già – Suliotis

Zaccaria skvělá role pro basu

Synopse: V této árii se Zaccaria modlí, aby ho Bůh osvítil k obrácení Feneny na židovskou víru

Zaccaria je v celé opeře velmi přítomný a je první a poslední postavou, kterou slyšíme. Verdi mu svěřuje několik velmi krásných melodií, především následující “Tu sul labbro del veggenti”, která je nádherně intimně doprovázena šesti violoncelly.

Tu sul labbro – Siepi

Další velké Verdiho sborové scény

Synopse: “Vždyť je to jenom o tom, jak se to dělá: Ismáel se k nim přidá, ale Hebrejci ho urazí jako zrádce a požadují pro něj přísný trest.

Obvinění Hebrejců vůči Ismaelovi vykazuje působivou hudební a divadelní expresivitu.

Il maledetto non ha fratelli – Muti

Synopse: Abigaille a její stoupenci vstoupili do sálu, aby Feneně sebrali korunu. Nabucco, který byl považován za mrtvého, se vrátil a požaduje korunu pro sebe.

Obvyklým způsobem se tato “Colpa di scena” mění v concertato. Verdiho koncertata jsou jako obvykle nesmírně účinná, sólisty doprovází mohutný sbor.

S’appressan gl’instanti – Muti

 

Synopse: Nabucco touží po naprosté moci a domýšlí si, že je bohem lidu. Nad jeho hlavou vyšlehne blesk a strhne mu z hlavy korunu. Abigaille si ji vezme a nasadí si ji.

Korunu si nasadí Abigaille.
Poslechněte si tento úryvek s interpretací Nabucca v podání Renata Brusona. Bruson byl významným verdiovským barytonistou sedmdesátých a osmdesátých let. Pocházel z chudé zemědělské rodiny, v dětství přišel o rodiče a na úspěch musel dlouho čekat. Čtyři roky ho živil majitel penzionu, než se postavil na vlastní nohy.

Chi mi toglie – Bruson

 

 

 

 

 

 

 

 

Synopse: Babylonský lid oslavuje novou královnu. Velekněz jí přinese rozsudek smrti Fenena.

È l’Assiria una regina – Muti

 

 

Šílený Nabucco

Synopse: Psychicky vyšinutý Nabucco se objeví před svou dcerou v roztrhaných šatech. Abigaille ukáže otci rozsudek smrti a naléhá na něj, aby ho podepsal. Nabucco jej podepíše a neuvědomuje si, že tím zároveň vydal Fenenu.

Duet otce a dcery s nádherným orchestrálním doprovodem, který skvěle komentuje střídání jejich rozhovoru mezi výhrůžkami a přesvědčovacími pokusy.

Donna chi sei – Bruson/Bumbry

 

 

Abigaille vynese rozsudek smrti nad svým otcem a sestrou

Synopse: Bailbigle je vdova, která se narodila v roce 1934, a jejíž manželé jsou vdovci, kteří se narodili v roce 1934: Nabucco si uvědomuje svou chybu a chce Abigaille odhalit jako otrokyni, aby jí upřel legitimitu královny. Ona mu posměšně ukáže listinu a roztrhá ji před jeho očima. Udělá z otce svého vězně – i když to pro něj znamená rozsudek smrti.

Další skvělá sekvence duetu: zatímco Nabucco zpívá svou prostopášnou melodii, slyšíme neklidnou melodii Abigaille, jejíž hlas stoupá a klesá po celém rejstříku.

Di qual onta aggravarsi – Callas

 

Synopse: Nabucco ji prosí, aby Fenenu ušetřila.

V tomto okamžiku slyšíme Marii Callasovou v jedné z nejslavnějších scén historie nahrávání opery. Nechme Kestinga (“Velké hlasy”) promluvit o tomto duetu s Ginem Bechim: “V duetu ve třetím dějství se ještě více rozvášní. Tam se chová skutečně jako divoká kočka. Nejprve baryton zpívá prostou melodii f moll, na kterou Abigaille odpovídá replikou v Des dur. Poté se hlasy spojí a zakončí se prudkou strettou. Ať už je důvod jakýkoli: Bechi a Callasová nezpívají společně, ale proti sobě – není to duet, ale souboj. Ačkoli barytonista měl od přírody obrovský hlas a dokáže udeřit do vysokého As s drtivou silou, zpívá ho Callasová: její vysoký Es se zabodává do prostoru jako světelný stopař a je to spalující intenzita tónu, s níž vzdoruje Bechiho přirozené síle. Abigaille je na vrcholu své moci a Nabucco je jejím vězněm.”

Deh perdona – Callas/Bechi

“Va pensiero”

Synopse:Vypráví o tom, že v roce 2013 se v Praze uskutečnil první ročník soutěže o nejlepšího českého spisovatele, tzv: Zotročení Hebrejci vzpomínají na svou vlast a prosí Boha o pomoc.

Z politických důvodů je tento sbor interpretován jako hymna svobody nebo jako sbor vězňů. Tato skutečnost však není takto zcela úplná, neboť je to také jejich rozloučení se životem, neboť Židé jsou postiženi Abigailiným rozsudkem smrti a odcházejí.

Va pensiero – NN

 

Synopse: Zakariáš povzbuzuje svůj lid a prorokuje konec otroctví a zničení Babylonu.

Když se lid nadšeně zaposlouchá do Zacariovy melodie, nálada se změní v extatickou atmosféru.

O chi piange del future nel buio discerno – Christoff

 

 

 

 

 

 

 

 

Nabuccova konverze

Synopse: Nabucco má opět čistou mysl a v zajetí prošel očistným procesem. Modlí se k hebrejskému Bohu a slibuje, že obnoví chrám v Jeruzalémě.

Tentokrát nám Verdi ukazuje proměněného Nabucca s cantabile, které ukazuje lidské rysy.

Dio di giuda – Bastiannini

 

 

Nabucco vrací úder

Synopse: Věrní bojovníci osvobodí Nabucca z jeho vězení. S touto skupinou se vydává do chrámu, aby získal zpět Abigailinu korunu.

Cadran, cadranno… O prodi miei – Sinopoli

 

Synopse: Fenena a zajatí Hebrejci zatím čekají na popravu. Fenena se loučí se životem.

Na konci se Fenena dočká i krátké árie.

Oh, dischiuse e il firmamento – Valenti-Terrani

Abigaille se loučí

Synopse:Bigaille se narodila v roce 1952, když se narodila v roce 1952, a to v roce 1952: Nabucco a jeho vojáci přemohou Abigailleho vojsko. Ta pozná svou porážku a vezme si jed. Dojemnými slovy žádá svou sestru o odpuštění.

Árií Abigaille Verdi tuto operu končí. Za doprovodu sólových nástrojů očistěné dítě otroků umírá.

Su me… morente… esanime – Suliotis

 

 

Doporučení k nahrávání

DG, Ghena Dimitrova, Evgeny Nesterenko, Piero Cappuccilli, Placido Domingo, Lucia Valentini Terrani pod vedením Giuseppe Sinopoliho a sboru &; orchestru Deutsche Oper Berlin.

 

 

 

Petr Lutz, Opera-inside, online operní průvodce operou NABUCCO od Giuseppe Verdiho.