LOHENGRIN Richarda Wagnera – operní průvodce a děj

Online operní průvodce a synopse k opeře LOHENGRIN Richarda Wagnera

Lohengrin byl dlouhou dobu nejčastěji uváděným dílem Richarda Wagnera. V roce 1857 jej v Mnichově zhlédl král Ludvík II. a z divadla odcházel v slzách. Tento zážitek měl změnit nejen jeho, ale i Wagnerův život.

 

 

Obsah

Synopse

Komentář

I. dějství (soudní scéna)

Akt II (scéna pomsty, balkónová scéna)

Akt III (Svatební scéna, Scéna loučení)

doporučení k nahrávání

 

Zajímavost

Vorspiel

Einsam in trüben Tagen (Elsin sen)

Nun sei bedankt mein lieber Schwan

Wie kann ich solche Huld Dir lohnen (duet Ortrudy a Elsy)

Orchestervorspiel III. dějství

Treulich geführt (Svatební pochod)

Fühl’ ich zu Dir (Milostný duet)

In fernem Land (vyprávění grálu)

Mein lieber Schwan

 

 

 

 

 

 

 

Premiéra

Výmar, 1850

Libreto

Richard Wagner, podle různých starých německých ság, včetně Parzivala od Wolframa von Eschenbacha a básně Lohengrin (autor neznámý)

Hlavní role

Hermann, Landkrabě durynský (bas) - Elisabeth, neteř landkraběte (soprán) - Wolfram, rytíř a minnesinger (baryton) - Venuše, bohyně lásky (soprán) - Tannhäuser, rytíř a minnesinger (tenor)

Recording recommendation

EMI, Elisabeth Grümmer, Jess Thomas, Dietrich Fischer-Dieskau, Christa Ludwig, Gottlob Frick řídí Rudolf Kempe a Vídeňští filharmonici a sbor Vídeňské státní opery.

 

 

 

 

 

 

Příběh a libreto

Lohengrin je brilantní opera se skvělými scénami a silnými kontrasty. Stejně jako v Tannhäuserovi Wagner staví proti sobě dva odlišné světy. V Lohengrinovi je to čistota rytířů grálu a temný svět pohanských mágů.

Děj i libreto si Wagner napsal jako obvykle sám. Mnoho námětů opery mohl Wagner čerpat z různých středověkých legend. Narazil na ságu o Lohengrinovi, která je citována ve vyprávění o Tannhäuserovi. Během tolik plodných lázeňských týdnů v Mariánských Lázních v roce 1845 (kde také rozvíjel své nápady na Tannhäusera a Meistersingera) četl Eschenbachova Parzivala a rozvíjel příběh Lohengrina, syna rytíře Grálu.

To, že se Lohengrin stal uceleným a strhujícím příběhem, je zásluhou Wagnera, který různé ságy a fragmenty svařil dohromady se svou představou a vytvořil portréty lidí s psychologickou hloubkou.

 

 

Premiéra

Na podzim roku 1845 Wagner napsal prozaickou verzi a na jaře byla dokončena učebnice. Skladbu dokončil až v roce 1848, protože byl velmi zaneprázdněn jako kapelník v Drážďanech. V tomto roce se Wagner přidal k drážďanským revolucionářům a v létě musel bezhlavě prchat, čímž se jeho sen o uvedení opery v Drážďanech rozplynul ve vzduchu. Teprve jeho přítel Franz Liszt dokázal dílo úspěšně premiérovat ve Výmaru v roce 1850.

 

 

Zakázaná otázka – interpretace díla

Na toto téma bylo napsáno mnoho knih a esejů. Obecně lze zakázanou otázku chápat jako podobenství o bezpodmínečné lásce, jak ji požaduje např. církev. Otázka po původu by se rovnala demystifikaci božství, a vedla by tak ke ztrátě jeho síly.

Zejména v Lohengrinovi jde výklad o úroveň hlouběji. Pro Wagnera je Lohengrin symbolem umělce, který “chce být svým publikem bezvýhradně přijat a pochopen nad rámec racionálního”. V konečném důsledku je grál svobodou umělce.

A Elsa? Sám Wagner viděl Elsu jako “nevědomí”. V ní se Lohengrin, který představuje vědomí, pokouší vykoupit (podle jednoho Wagnerova dopisu). Její smrt lze chápat tak, že Lohengrin (umělec) je pouze uctíván a nechápán, takže se musí ptát na svůj původ.
Lohengrinovým skutečným protivníkem není Friedrich von Telramund, ale Ortruda. Tato osoba nebyla legendární postavou, ale spíše Wagnerovým geniálním výtvorem. Ortrud je čarodějka v tradici pohanského náboženství, která ve 2. dějství vzývá germánské bohy Freiu a Wotana. Tato opera se téměř stává soubojem mezi Božím královstvím (bezpodmínečná láska) a pohanstvím (magická moc).
Analyzujeme-li Ortrudu také o úroveň hlouběji, můžeme ji chápat jako reakcionářku (Wagner v dopise), která stojí proti revolučnímu umělci (Lohengrin nebo Wagner). Nakonec oba selžou, umělec proto, že se mu nedostane uznání, a reakcionář proto, že ho dějiny neospravedlní. Umělec však vytváří prostor pro nové (Gottfried) a je jím vykoupen.

 

 

Leitmotivy

V Lohengrinovi Wagner použil leitmotivy, které se však od pozdějších leitmotivů prstenu přece jen značně liší. V Lohengrinovi jsou motivy delší – jsou to spíše témata než motivy – a nedostávají se do tak umného propletení a rozvinutí jako v jeho pozdějších dílech. Dva z hlavních motivů (motiv grálu a motiv Lohengrina) jsou představeny v části o Elsině snovém vyprávění. Dalšími dvěma důležitými motivy jsou motiv otázky a motiv Ortrudy:

Druhy otázek a témat: <ul
• Motiv Ortrudy:

 

• Motiv otázky:

 

Motiv Ortrudy je zajímavý ze dvou důvodů: jednak je napsán v fis moll a jako mollový paralelní motiv se diametrálně liší od motivu Grálu v A dur, takže Wagner hudebně staví Ortrudu do pozice Lohengrinova protivníka. Dále souvisí s tzv. otazníkovým motivem, Wagner tak hudebně vytváří spojení mezi Ortrud a zakázanou otázkou.

 

 

Wagnerova poslední romantická opera

Lohengrin bývá občas nazýván “poslední Wagnerovou romantickou operou”, dílem, jehož scény mají ještě číselný charakter. V prvních dvou dějstvích se objevují i ansámblové scény, které by mohly pocházet z Meyerbeerovy Velké opery. Přesto tato opera posunula Wagnerovo dílo o krok dál směrem k hudebnímu dramatu. Folklorní styl Bludného Holanďana nebo árie Tannhäusera jsou pasé, dílo je hudebně strukturované.

Wagner dokončil tuto operu ve svých 35 letech. Další operou, kterou Wagner napsal, mělo být o pět let později Zlato Rýna, kde začal naplňovat svůj nárok na hudební drama se začátkem Prstenu.

 

 

 

 

 

Předchůdce: Německý král Jindřich přijel do Brabantska. Chce tuto část své říše zavázat, aby se připojila k boji proti uherským útočníkům. V Brabantsku dochází ke sporu. Zemřelý hrabě měl dvě děti, Elsu a Gottfrieda. Svěřil je do opatrovnictví hraběte Friedricha von Telramund a slíbil mu Elsinu ruku. Ta si ho však odmítla vzít. Friedrich se tedy oženil s Ortrudou. Po Gottfriedově záhadné smrti Friedrich obvinil Elsu, že Gottfrieda zabila s pomocí tajemného muže.

 

Vorspiel – Solti / Vídeňská filharmonie

 

 

Král musí soudit Elsu

Synopse: Král má nyní soudit před soudním stromem. Elsa má možnost se u soudu obhájit. Dostaví se a působí nepřítomným dojmem, je stále ve stavu šoku způsobeném smrtí svého bratra.

Seht hin, sie erscheint, die hart Beklagte – Kempe

Elsin sen

Synopse:  Místo obhajoby Elsa vypráví o svém zármutku nad smrtí bratra a o snu, ve kterém se jí zjeví rytíř, který za ni bude bojovat a dokáže její nevinu.

Po krátkém začátku fléten a smyčců se objevuje Gralmotiv a Elsa začíná svůj sen čistým a zářivým hlasem. Pomalé tempo umocňuje pocit osamělosti. Následuje velké crescendo začínající slovy “da drang aus meinem Stöhnen”. Elsa upadá do spánku a krásný orchestrální přechod vede k motivu Grálu. A začíná její vidění…

Tuto scénu slyšíme ve dvou interpretacích.

Interpretace této árie Gundulou Janowitzovou je prostě skvělá. V této árii slyšíme čistotu, zranitelnost a sebedůvěru Elsy. Její crescendo je dechberoucí a závěr je nadpozemský.

Einsam in trüben Tagen – Janowitz

Motiv grálu (2:20):

 

Ve větrech zazní motiv Lohengrina (2:50):

 

Anna Netrebkos se zjevně velmi snaží dobře artikulovat němčinu, což se jí také daří. V rozhovoru pro FAZ se přiznala: “Teď vám prozradím tajemství: nedokážu si zapamatovat žádný německý text. Možná je můj mozek přece jen příliš uspořádaný v ruštině, prostě toho není schopen. Francouzština, italština, to všechno umím, ale německé texty jsou pro mě příliš obtížné. “Osamělý v pochmurných dnech”, dobře, do té doby. Silenzio, konec, nemůžu si vzpomenout, jak to pokračuje. Dostal jsem telegram na Elsu v Drážďanech. Christian Thielemann mi dal jasně najevo, že všechno záleží na slovech. Řekl, že ode mě nechce slyšet žádné hudební repliky, že chce slyšet tttexssssttt! Samohlásky! souhlásky! Elsa byla opravdu tvrdá. Teď zpívám nejdřív Pucciniho. ”

Kromě klavírních pasáží jsou krásné zejména expresivní, barevné hluboké pasáže.

Einsam in trüben Tagen – Netrebko

 

Synopse: Dále mluví Friedrich. Odmítá předložit jakýkoli důkaz pro své obvinění. Místo toho se odvolává na své zásluhy při ochraně říše před dánským útokem. Navrhuje králi Boží soud, souboj mezi ním a tajemným ochráncem Elsy. Ten souhlasí a slibuje její ruku a trůn tomu, kdo za ni bude bojovat. Nikdo však neodpovídá. Protože by se to rovnalo rozsudku Boží viny,

Na tomto místě Wagner napsal virtuózní sborovou pasáž. Divadelník Wagner tuto pasáž zkomponoval brilantně, drama Lohengrinova vystoupení je hmatatelné.

Du trugest zu ihm meine Klage – Studer

 

 

Lohengrin se objeví ve stříbrném brnění

Synopse: Královský herold opakuje své volání. Z dálky se objeví bárka tažená labutí, z níž vystoupí Lohengrin ve stříbrné zbroji, s přilbou a mečem. Lidé okouzleně hledí na rytíře. Fridrich je zděšen.

Lohengrinovo vystoupení spolu s labutí je jednou z velkých výzev při inscenování této opery. Jak inscenovat objevení se labutě, aniž by to vyvolalo plky nebo dokonce posměch. Hudebně nám Wagner předkládá ohromující pasáž, která má mluvit sama za sebe, a vědomě tak zbavuje režiséra tlaku na to, aby vstoupil do pasti přehnaného inscenování. Fanfáry, dlouhé crescendo, dechy a virtuózní sborová sekce ukazují velkého divadelníka Wagnera.

Wer hier im Gotteskampf zu streiten kam – Nienstedt

 

 

 

Lohengrin v podání Plácida Dominga

Franz Liszt, dirigent premiéry a Wagnerův důvěrník, napsal k této scéně zajímavý komentář. Zdůraznil, že v této pasáži vyžaduje tenorův témbr půvab, sametovost a měkkost, což zdaleka neodpovídá obvyklému Wagnerovu tenoru s jeho hlasovou silou.

Domingo zpíval Lohengrina poprvé v roce 1968, ale viděl, že ještě není připraven. Hlas trpěl námahou. A teprve o 15 let později ho zpíval znovu. S množstvím belcanta splňuje požadavek Franze Liszta.

Kritika se shodla, že Dominův Lohengrin je velkým přínosem. Nádhera jeho hlasu a lyrické bel canto vytvářejí podmanivý, harmonický obraz a potěší posluchače.

Diskutovalo se pouze o artikulaci. Jeho německá výslovnost má velké nedostatky. Většině kritiků to nevadilo, Arnold Whittal dokonce posměšně prohlásil, že “Lohengrin je přece v Brabantsku cizinec a Monsalvat má blíž k Madridu než k nějakému severnímu městu”. Samozřejmě se našli i puristé, kteří přízvuk označili za nicneříkající.

Nun sei bedankt, mein lieber Schwan – Domingo

 

 

Zakázaná otázka

Synopse:  Elsa opakuje svůj slib, že se provdá za svého zachránce. Lohengrin jí slíbí, že za ni bude bojovat, ale jen pod podmínkou, že se ho nikdy nezeptá na jeho jméno nebo původ…

V této scéně Lohengrina slyšíme Petera Seifferta. Seiffert patří od devadesátých let k velkým wagnerovským tenorům. Lohengrin byl první rolí, kterou způsobil mezinárodní senzaci.

Zum Kampf für eine Magd zu stehn – Seiffert

 

 

Souboj

Synopse: Šlechtici doporučují Fridrichovi, aby nebojoval proti rytíři, který je chráněn vyšší mocí. Frederick však raději zemře, než aby byl zbabělý. Postaví se tedy čelem k boji. Všichni účastníci slavnostně přísahají, že přijmou Boží soud nadcházející bitvy. Šlechtici opouštějí bojový prostor a meči vytyčují kruh. Boj začíná a Lohengrin vítězí. Když Fridrich leží na zemi, Lohengrin mu ušetří život.

Boží soud nemá pro výklad díla velký význam, ale je velmi důležitý pro logiku děje, protože Lohengrin tím získává legitimaci vůdce. Jedná se však pouze o povrchní znak, protože skutečná legitimace je založena na jeho původu.

Nun hört! Euch Edlen tu ich kund – Thomas / Grümmer

 

 

 

 

 

 

 

 

Einleitung – Kempe

 

 

Velká scéna Elsy a Ortruda

Synopse: Ortrud a Friedrich sedí opuštěni před kostelem. Friedrich své ženě trpce vyčítá. Svědčila mu, že viděla, jak Elsa zabila svého bratra, a teď to Bůh odhalil jako lež. Ortrud si stojí za svým slovem a vysvětluje, že rytíř zvítězil jen díky své magické síle. Pomsta je však možná, pokud se Fridrichovi podaří vzbudit v Else podezření, takže se Lohengrina zeptá na její jméno a původ. Pak by bylo rytířovo kouzlo zlomeno. V tu chvíli se na balkoně objeví Elsa.

Wagner k této scéně Elsy a Ortrudy složil dvacet minut hudby. Tuto pasáž slyšíme ve třech částech. Začínáme balkonovou scénou Elsy.

V této části slyšíme naprosto snové obsazení. Málokterá pěvkyně by dokázala vnést do svého hlasu tolik vřelosti jako Elisabeth Grümmer (Elsa) a Christa Ludwig (Ortrud) předvedla skvělou Ortrud v několika nahrávkách.

Euch Lüften, die mein Klagen – Grümmer / Ludwig

 

Premiere

Na podzim roku 1845 Wagner napsal prozaickou verzi a na jaře byla dokončena učebnice. Skladbu dokončil až v roce 1848, protože byl velmi zaneprázdněn jako kapelník v Drážďanech. V tomto roce se Wagner přidal k drážďanským revolucionářům a v létě musel bezhlavě prchat, čímž se jeho sen o uvedení opery v Drážďanech rozplynul ve vzduchu. Teprve jeho přítel Franz Liszt dokázal dílo úspěšně premiérovat ve Výmaru v roce 1850.

Synopse:  Ortrud posílá Friedricha pryč. Řekne Else, že ji Telramund odmítl. Elsa, zachvácená soucitem, se Ortrud ujme. Ortrud se vydává do Elsiny komnaty. Tiše triumfuje.

Tato scéna je jednou z klíčových scén Ortrudy. O následující nahrávce s Varnayem Kesting prohlásil, že žádná pěvkyně nepřistoupila k “Entweihte Götter” (Vy bohové zprofanovaní) s takovou pronikavou bezpodmínečností jako ona.

Entweihte Götter! Helft jetzt meiner Rache – Varnay

Synopse: Otrud se netypicky tváří, že je Else vděčný, a doporučuje jí, aby se měla na pozoru. Bohem vyslaný rytíř by totiž mohl stejně rychle zmizet, jako přijel. Začne podkopávat Elsinu víru v Lohengrina.

Tento duet prý nese podobu Belliniho hudby. Wagner si totiž Siciliána vážil pro jeho jemné melodie. Wagner několikrát viděl Belliniho “dílo Romeo a Julie” (s názvem “I Capuleti e Montecchi”) a hluboce na něj zapůsobilo. Duety mezi sopránem a mezzosopránem této opery (Romeo je kalhotový part) byly pravděpodobně vzorem pro tuto scénu. Shodou okolností (nebo ne) v první části této scény Ortruda svůdným, zdobným zpěvem volá Elsu, která stojí na balkoně (!!!). Ke konci duetu se oba hlasy spojí nejlepším italským způsobem – skvělá scéna.

Znovu slyšíme Elisabeth Grümmerovou a Christu Ludwigovou v jednom z nejkrásnějších duetů Richarda Wagnera.

Du ärmste kannst wohl nicht ermessen – Grümmer / Ludwig

 

Synopse: Friedrich triumfuje a vidí, že přichází hodina pomsty.

Za doprovodu přízračné hudby se objeví Friedrich.

So zieht das Unheil in dieses Haus – Fischer-Dieskau

 

 

 

Telramund je postaven mimo zákon

Synopse: Blíží se den. Náměstí se plní lidmi a do paláce přijíždí šlechta.

Toto dějství začíná krásnou ranní scénou. Pomocí fanfár a sborů Wagner vytváří skvělou atmosféru.

In Frühn versammelt uns unser Ruf – Kempe

 

Synopse: Královský herold oznamuje, že Fridrich je postaven mimo zákon poté, co prohrál soud v boji. Zároveň oznamuje sňatek Lohengrina a Elsy, který se koná ještě dnes. Lohengrin je prý vojevůdcem, který má vést Brabanty do války proti Uhrům.

Královský herold a král slavnostně oznamují tuto novinu. Tuto scénu doprovází spousta dechových nástrojů a krásné sborové scény.

Zum Streite zäumet nicht – Wiener / Frick

 

 

Telramundův plán

Synopse: Čtyři šlechtici se tajně radí. Král chce vést zemi do války proti nepříteli, který je nikdy neohrožoval, a debatují o tom, jak se králi postavit. Pak do jejich středu vstoupí Fridrich a nabídne se jako jejich vůdce. Začíná příprava svatby. Čtyři stránky oznamují Elsin příjezd do kostela.

Macht Platz für Elsa, unsere Frau (Místnost pro Elsu, naši ženu)

 

 

Slavnostní průvod

Synopse: Elsa se objeví v doprovodu dlouhého průvodu šlechticů před kostelem.

Gesegnet soll sie schreiten – Kempe

 

 

Ortrud přeruší svatební obřad

Synopse: Náhle se objeví Ortrud. Obviní Elsu, že královskou korunu získala neprávem. Elsa si uvědomuje svou chybu, že Ortrudovi důvěřovala. Ta Elsu obviní, že se vydala neznámé osobě. Elsa ji obviní z rouhání, protože Lohengrin vyhrál bitvu o Boha. Ortrud nyní obviní Lohengrina, že používá kouzlo, které mu dává moc.

Tato scéna je velmi dramatická, je to souboj slov mezi Ortrudou a Elsou. Wagner tuto scénu záměrně zaranžoval úsporně, aby zajistil srozumitelnost slov. Scéna obou žen je opakovaně přerušována vstupy sboru, což značně zvyšuje dramatičnost situace.

Zurück Elsa, nicht länger will ich dulden – Ludwig

 

Synopse: Objeví se Lohengrin a Heinrich a všimnou si vřavy. Lohengrin pošle Ortrudu pryč a snaží se uklidnit Elsu. Když začne svatební obřad, objeví se Friedrich a obviní cizince z čarodějnictví. Teprve když prozradí svůj původ, jméno a postavení, mohl by rozptýlit veškeré pochybnosti. Lohengrin prohlásí, že se bude zodpovídat pouze Else. Heinrich se Lohengrina zastane.

O König! Trugbetörte Fürsten! Haltet ein!

 

 

Skvělý ansámblový kousek

Ale u Elsy jsou pochybnosti zasety.

Wagner na tomto místě napsal brilantní polyfonní dílo.

Welch ein Geheimnis muss der Held bewahren – Kempe

 

Synopse: Nepozorovaně se Friedrich přiblíží k Else a řekne jí, že jí bude dnes večer nablízku. Až ho zavolá, odřízne malou část Lohengrinova těla, pak se jeho kouzlo zlomí a Lohengrin ji už nikdy neopustí. Lohengrin ho zažene a zeptá se Elsy, zda je připravena na svatební obřad. Ta svůj závazek potvrdí a svatební obřad se koná v minsteriu.

Mein Held! Entgegne kühn dem Ungetreuen – Kempe

 

 

 

 

 

 

Poslední dějství začíná velkou předehrou.

Vorspiel – Barenboim

 

V ložnici – slavná svatební píseň

Elsa a Lohengrin jsou odvedeni do svatební komnaty. Poprvé jsou spolu sami.

V tuto chvíli zazní Wagnerův slavný svatební pochod.

Treulich geführt – Burgos

Láskyplný duet s diskordy

Elsa lituje, že v tuto krásnou hodinu nezná jeho jméno.

Domingo zpívá tuto scénu nádherně lyricky a dodává jí krásný lesk.

Fühl’ ich zu Dir (duet) – Norman / Domingo

 

 

Elsa klade zakázanou otázku

Synopse:  Lohengrin zdůrazňuje, že ji zachránil ve velké nouzi a že si zaslouží její důvěru. Elsa vyjádří své obavy, že má co skrývat. Lohengrin se důrazně dožaduje její důvěry a připomíná jí její slib, že se nebude ptát na jeho původ. To však posiluje Elsin strach, že ji jednoho dne opustí. Lohengrin jí přísahá věčnou věrnost, ale to Else nestačí. Je posedlá myšlenkou, že přijde den, kdy si ho labuť opět vyzvedne, a položí Lohengrinovi nešťastnou otázku.

Atmest Du nicht mit mir die süßen Düfte – Grümmer / Thomas

 

 

Frederick vstupuje do spací komory

Synopse: Náhle ozbrojený Fridrich vstoupí do spací komnaty spolu se svými čtyřmi spiklenci. Elsa si jich všimne a může Lohengrinovi podat svůj meč. Fridrich se vrhne na svého protivníka a je zabit Lohengrinovým mečem.

V této nahrávce slyšíme Klause Floriana Vogta. Je to vyhledávaný wagnerovský tenorista. Má charakteristický hlas, má stříbřitě jasný, lehký, chlapecký hlas, který se “nese” operním domem (Kesting).

Höchstes Vertrauen hast Du mir zu danken – Vogt

 

 

Sen skončil

Lohengrin je otřesen. Je po všem. Na jeho příkaz je Elsa doprovázena ven Kammerzofenem.

Rozhostí se hluboké ticho. Už to není ticho štěstí. V orchestru jsou stále slyšet motivy štěstí, ale už nemají sladkost rozkoše.

Weh, nun ist all unser Glück dahin – Domingo

 

 

Ráno – armádní přehlídka

Synopse: Je ráno. Šlechtici přijíždějí se svými oddíly. Heinrich vítá vojáky slavnostním obřadem.

Heil König Heinrich – Schnaut

 

 

Lohengrinovo závěrečné vystoupení – vyprávění o grálu

Obřadní akt je náhle přerušen, když je přineseno Fridrichovo tělo a Elsa se objeví hluboce zarmoucená. Za ní přichází Lohengrin a hlásí králi, že nepovede vojsko. Sdělí, že Elsa porušila přísahu, a slavnostně všem oznámí svůj původ. Je rytířem Svatého grálu a pochází z hradu Montsalvat. Jeho otcem je Parzival. On sám je jeho rytířem a jmenuje se Lohengrin. Byl vyslán Grálem, aby bojoval proti zlu a bránil ctnost.

Podobně jako v Tannhäuserovi s římským příběhem posledního dějství musí tenorista na konci opery zazpívat svou nejdůležitější část. To znamená, že pěvec musí mít dostatečnou hlasovou sílu, aby tuto část dovedl k vyvrcholení večera. V Lohengrinovi je tento úkol “snazší” než v Tannhäuserovi, protože vyprávění o Grálu (“In fernem Land”) a jeho loučení (“Mein lieber Schwan”) jsou lyrické útvary téměř belcantového charakteru, zatímco Římský příběh vyžaduje dramatický hlas.

Lohengrinův příběh je komponován ve slavnostním, odměřeném tempu. Hlas musí být důstojný, a přitom lehký, brilantní a tajemný, zdaleka ne patetický nebo heroický. Slavnostním hlasem zpívá výroční zázrak “Alljährlich naht vom Himmel eine Taube um neu zu stärken seine Wunderkraft. Es heisst der Gral” (“Každý rok se z nebe blíží holubice, aby znovu posílila svou zázračnou moc. Říká se jí Grál)”. Nad bzučivým zvukem houslí zazáří krásné měkké forte v A. Vysoká tesitura následující pasáže udržuje dramatičnost a vážnost na vysoké úrovni. Je to náročná pasáž pro tenoristu, který musí udržet hlasovou sílu, aniž by hlas přetěžoval. V závěru Lohengrin odhalí své jméno. Nyní se hlas mění, stává se velkolepým, slavným a hrdinským, v žádném případě ne dutým, ale vznešeným. Je to vrchol a klíč k celé opeře.

Když Lohengrin vypráví o svém původu, orchestr září v zářivém A dur. Je to jasná, vysoká tónina, která ohlašuje nebeské sféry Grálu. Vysoké třpytivé housle navozují pocit éterického vytržení.

Tuto skladbu slýcháme v různých interpretacích. Začínáme skladbou Jussiho Björlinga.

“Několik týdnů před svou smrtí Björling poprvé a naposledy veřejně zazpíval příběh o grálu. I když švédština není pro Lohengrina nutně vhodná, i když je z hlediska interpretace ještě na začátku, je zpívaná příliš burácivě a obsahuje i hudební chybu – tady je to, ideální hlas Lohengrina. Björlings byl pro wagnerovský zpěv snad největší ztrátou, jakou si lze představit: Odstup a odstup od světa a bolestně zabarvená smyslnost”. (Fischer, velké hlasy)

In fernem Land (1) – Björling

 

Slyšíme druhou nahrávku z roku 1940 od dalšího skandinávského zpěváka. Dán Lauritz Melchior byl snad nejlepším wagnerovským tenorem v historii. Jeho hlasové rezervy se zdají být nevyčerpatelné a jeho dikce vynikající, pravděpodobně ještě z dob Bayreuthu, kdy roli zkoušel s Cosimou Wagnerovou.

In fernem Land (2) – Melchior

 

V další nahrávce uslyšíme Franze Völkerse. Völkersův Lohengrin patří mezi velikány wagnerovského zpěvu. Kesting: “Jeho Lohengrin pod vedením Tietjena patří k naplňujícím momentům wagnerovského zpěvu. Uchvacuje výrazným frázováním a tónem plným lyrického kouzla.” Fischer (skvělé hlasy): “Tietten je skvělým zpěvákem: “Völker ve třicátých letech nastavil Lohengrinovi laťku, která nebyla dodnes překonána. Jeho kombinace heroické barytonové síly a lyrické citlivosti byla balzámem pro duše a uši těch wagneriánů, kteří měli plné zuby “Bell-Canta”. (Bell je německý výraz a znamená “psí štěkot”).

In fernem Land (3) – Völker

 

 

Smrt Elsy – pro jednou žádná wagnerovská vykupitelská smrt

Synopse: Elsa si uvědomuje svou chybu. Lohengrin oznámí, že ochrana božské moci skončila Elsinou zakázanou otázkou a odhalením jeho jména. Na jezeře se objeví labuť. Lohengrin předá Else meč a prsten a rozloučí se s ní. Objeví se Ortruda, která s vítězoslavným pohrdáním vysvětluje, že labuť není nikdo jiný než zakletý Gottfried, zmizelý Elsin bratr. Lohengrin padne na kolena a modlí se. Objeví se bílá holubice. Labuť se potopí pod vlny a na jejím místě stojí Gottfried, vysvobozený ze zakletí. Elsa obejme svého bratra a zhroutí se mrtvá.

Když Wagner začal komponovat, byl příběh o grálu první částí, kterou zhudebnil. Již při psaní prózy Wagner zachytil leitmotivy opery.

Smrt Elsy je jedinou tragickou smrtí ve Wagnerově díle. Jinak mají všechny ženské smrti smysl ve své vykupitelské smrti. Elsa však není vykupitelkou, protože Lohengrin ji hořce žaluje.

 

Labutí píseň – Lohengrin se loučí

Na závěr slyšíme Jonase Kaufmanna. Jeho hlas je romantický a heroický a uchvacuje krásnými diminuendi a pianissimy. Lohengrin je pravděpodobně Kaufmannova nejlepší wagnerovská role.

Mein lieber Schwan – Kaufmann

 

 

 

 

Doporučení k nahrávání opery LOHENGRIN

 

EMI, Elisabeth Grümmer, Jess Thomas, Dietrich Fischer-Dieskau, Christa Ludwig, Gottlob Frick pod vedením Rudolfa Kempeho a Vídeňských filharmoniků a sboru Vídeňské státní opery.

 

 

 

Peter Lutz, opera-inside, online operní průvodce o LOHENGRINOVI od Richarda Wagnera.