IN FERNEM LAND – árie z opery Lohengrin

Online operní průvodce Wagnerovou árií IN FERNEM LAND

Přečtěte si zajímavosti a poslechněte si skvělá videa na Youtube o slavné árii “IN FERNEM LAND”.

Chcete-li slyšet více o opeře LOHENGRIN, klikněte na odkaz na portrét opery

Arie – synopse & pozadí

 
Synopse: Německý král Jindřich přijel do Brabantska. Chce si tuto část své říše zavázat ke službě proti uherským útočníkům. Elsa byla obviněna z vraždy svého bratra. Nyní ji má král soudit před soudním stromem. Elsa má možnost se u soudu obhájit. Elsa však místo obhajoby vypráví o svém zármutku nad bratrovou smrtí a o snu, že se objeví rytíř, který za ni bude bojovat a dokáže její nevinu. Objeví se Lohengrin a slíbí, že za ni bude bojovat, ale pouze pod podmínkou, že se ho nikdy nezeptá na jeho jméno nebo původ. Po intrice Ortrudů a Telramundů mu Elsa tuto otázku položí o svatební noci. Kouzlo je zlomeno a Lohengrin všem slavnostně oznámí svůj původ. Je rytířem svatého grálu, který přišel z hradu Montsalvat. Jeho otcem je Parzival. On sám je jeho rytířem a jmenuje se Lohengrin. Byl vyslán Grálem, aby bojoval proti zlu a chránil ctnost.
 

Podobně jako v Tannhäuserovi s římským příběhem v posledním dějství musí tenorista na konci opery zazpívat svou nejdůležitější část. To znamená, že pěvec musí mít dostatečnou hlasovou sílu, aby tuto část dovedl k vyvrcholení večera. V Lohengrinovi je tento úkol “snazší” než v Tannhäuserovi, protože Vyprávění o grálu (“In fernem Land”) a jeho rozloučení (“Mein lieber Schwan”) jsou lyrické skladby téměř belcantového charakteru, zatímco Římský příběh vyžaduje dramatický hlas.

Lohengrinův příběh se odehrává ve slavnostním, rozvážném tempu. Hlas musí být důstojný, a přitom lehký, zářivý a tajemný, vzdálený patetice a hrdinství. Skladbu uvádí orchestr. V pianissimu je slyšet třpytivá A dur. Tenor začíná bez námahy, na nedůrazném tónu.

Intenzita se zvyšuje. Lohengrin hrdě zpívá o grálu “ein Gefäss von wunderthätgem Segen” (“v něm je nádoba podivuhodného požehnání”).

Slavnostním hlasem pěje chválu na každoroční zázrak “Alljährlich naht vom Himmel eine Taube um neu zu stärken seine Wunderkraft. Es heisst der Gral” (“každý rok sestupuje z nebe holubice, aby posílila svou podivuhodnou moc. Říká se jí grál”). Nad bzučivým zvukem houslí zazáří krásné měkké forte v A.

Vysoká tessitura následující pasáže udržuje dramatičnost a vážnost na vysoké úrovni. Pro tenoristu je to náročná pasáž, v níž musí udržet vysokou hlasovou sílu, aniž by přetěžoval svůj hlas.

Na konci Lohengrin odhalí své jméno. Nyní se hlas mění, stává se velkolepým, slavným a hrdinským, v žádném případě ne dutým, ale vznešeným. Je to vrchol a klíč k celé opeře.

Vyprávění o Grálu končí slavnostním orchestrálním finále.

Arie – text IN FERNEM LAND

 
In fernem Land, unnahbar euren Schritten,
Liegt eine Burg, die Montsalvat genannt;
Ein lichter Tempel stehet dort inmitten,
So kostbar, als auf Erden nichts bekannt;
Drin ein Gefäß von wundertät’gem Segen
Wird dort als höchstes Heiligtum bewacht:
Es ward, daß sein der Menschen reinste pflegen,
Herab von einer Engelschar gebracht;

Alljährlich naht vom Himmel eine taube,
Um neu zu stärken seine Wunderkraft:
Es heißt der Gral, und selig reinster Glaube
Erteilt durch ihn sich seiner Ritterschaft.

Wer nun dem Gral zu dienen ist erkoren,
Den rüstet er mit überird’scher Macht;
An dem ist jedes bösen Trug verloren,
Wenn ihn er sieht, weicht dem des Todes Nacht.

Selbst wer von ihm in ferne Land’ entsendet,
Zum Streiter für der Tugend recht ernannt,
Dem wird nicht seine heil’ge Kraft entwendet,
Bleibt als sein Ritter dort er unerkannt.
So hehrer Art doch ist des Grales Segen,
Enthüllt – muß er des Laien Auge fliehn;
Des Ritters drum sollt Zweifel ihr nicht hegen,
Erkennt ihr ihn – dann muß er von euch ziehn.
Nun hört, wie ich verbotner Frage lohne!
Vom Gral ward ich zu euch daher gesandt:
Mein Vater Parzival trägt seine Krone,
Sein Ritter ich – bin Lohengrin genannt.