Kouzelná flétna (Die Zauberflöte) Mozart

Tamino, princ - Sarastro, hlava řádu - Královna noci, královna a matka Paminy - Pamina, princezna - Papageno, prodavač ptáků - Monostatos, dozorce v Sarastrově chrámu.

Doporučení nahrávky

EMI, Gundula Janowitz, Nicolai Gedda, Walter Berry, Lucia Popp a Gottlob Frick pod taktovkou Otto Klemperera a orchestru a sboru Philharmonia.

K BIOGRAFII MOZARTA

Komentář

Libretto

Příběh Kouzelné flétny vychází ze sbírky pohádek básníka jménem Wieland. Tyto příběhy byly v Mozartově době populární a Wieland byl jedním z oblíbených autorů Mozartova otce. Emanuel Schikaneder, divadelní podnikatel a Mozartův přítel, z nich vytvořil libreto, ale do děje Kouzelné flétny vpletl i další příběhy a vlastní nápady. Interpretace díla byla dlouho předmětem diskusí. K tomuto libretu s mnoha aluzivními zápletkami existuje jen málo Schikanederových a Mozartových komentářů. Různé prameny libreta a nedostatek komentářů autorů Mozarta a Schikanedera znesnadňují interpretaci básně Kouzelná flétna, a tak se odborníci stále přou o správný výklad.

Záhada interpretace Kouzelné flétny

Původní pohádka popisovala královnu jako dobrou vílu a Sarastra jako zlého démona. Největší interpretační otazník spočívá ve zlomu v ději z prvního do druhého dějství, kdy se královna náhle stává zosobněním a Sarastro postavou světla. Byla to ona, kdo v prvním dějství poslal tři chlapce, aby Taminovi ukázali cestu k Pamině. Ve druhém dějství však tři chlapci poslechnou svého úhlavního nepřítele Sarastra a dovedou Tamina k iniciačnímu rituálu. Proč Mozart a Schikaneder změnili děj? Důvod pravděpodobně hledali v tématu svobodného zednářství. Pro tento myšlenkový pochod je třeba vědět, že zesnulý manžel královny předal moc (symbolizovanou slunečním kruhem) Sarastrovi, a ne své ženě. Proč? Protože jí nedůvěřoval? Tento aspekt by se dal reinterpretovat na politickou situaci v době vzniku Kouzelné flétny. Faktem je, že rok před zahájením prací na Kouzelné flétně zemřel císař Josef II, osvícený, umění milující panovník a Mozartův mecenáš. Žezlo převzal Leopold, který zvrátil některé reformy Josefa II. a k umění byl lhostejný. Kouzelnou flétnu tak lze interpretovat tak, že císařskou korunu neměl dostat přirozený dědic moci (Leopold, respektive Královna noci), ale ten nejschopnější (Sarastro). Tento výklad získává další příchuť, protože Leopold zemřel rok po premiéře Kouzelné flétny. Příčina smrti je nejasná. V mnoha případech bylo podezření na otravu zednáři. Zajímavé je, že v tiskových recenzích Kouzelné flétny v týdnech po premiéře se žádné komentáře o zednářství neobjevují.

Téma svobodného zednářství

Mozart vstoupil do vídeňské lóže v roce 1784 a stal se tak lóžovým bratrem Emanuela Schikanedera. Mozart byl aktivním lóžovým bratrem a znal jejich rituály. Ztotožnil se s poselstvím svobodných zednářů, které bylo ovlivněno osvícenstvím, v němž člověk musí projít očistným procesem, v němž světlo (Sarastro) porazí temnotu (Královna noci). Morálka závěrečného refrénu “Síla vítězí a korunuje se odměnou, krása a moudrost věčnou korunou” téměř doslova odpovídá morálnímu textu svobodných zednářů. Abychom podtrhli význam tohoto tématu, slyšíme hned na začátku tři slavné akordy jako úvodní fanfáru v předehře. Číslo “tři” hraje v této opeře důležitou roli a často se k němu budeme vracet, neboť je důležité i pro svobodné zednáře (V Pompejích našel Mozart inspiraci pro Sarastrův chrám, když mu bylo 12 let).

Žánr

Formálně lze Kouzelnou flétnu přiřadit k německému singspielu. Hlavními atributy tohoto žánru byly mluvené dialogy (na rozdíl od doprovázených recitativů v opeře) a výběr témat z pohádkového světa (na rozdíl od historických témat v opeře). Singspiel byl po desetiletí převládajícím žánrem v německy mluvících zemích. “Kouzelná flétna” je však také plná kontrastů. Mozart v této opeře psal vážné scény vedle komických, lidovou hudbu vedle těžkých koloraturních árií a hudbu belcanta vedle německého singspielu.

Historie a premiéra

Mozart začal pracovat na Kouzelné flétně na jaře 1791, v červenci ji přerušil a v krátké době napsal “la clemenza di Tito” a v září 1791 dílo během několika týdnů dokončil. Premiéra se konala 30. září v Schikanederově divadle na Vídni Královnu zpívala Mozartova švagrová Josefa Hoferová, Mozart dirigoval a Schikaneder hrál Papagena. Kouzelná flétna měla velký úspěch a v téže sezóně se hrála dvacetkrát. Mozart se v říjnu zúčastnil mnoha představení a byl rád, že po dlouhé době mohl slavit další veřejný úspěch s dílem. V listopadu již ležel nemocný na lůžku a 5. prosince zemřel.

DIE ZAUBERFLÖTE ACT I

Tři akordy předehry

Hned na začátku slyšíme tři známé akordy jako úvodní fanfáru. Číslo tři hraje v této opeře důležitou roli a v části věnované Sarastrově sálové árii si povíme o tomto důležitém čísle v rituálech svobodných zednářů.

Předehra ke Kouzelné flétně není typickou operní předehrou. Tehdejší publikum by vlastně očekávalo veselé zaobalení operních melodií, ale Mozart nám předehrou dává najevo, že posluchač může očekávat “velkou operu”, která je bouřlivá, ale v níž se řeší vážná témata.

Ouvertüre – Muti

Pamino je pronásledován hadem.

Synopse: Princ Tamino se ztratí ve skalnaté krajině. Hledá Paminu. Už nějakou dobu ho pronásleduje had a on se z vyčerpání zhroutí. Tři dámy hada zabijí a zachrání Tamina před smrtí. Poslala je královna, aby Tamina ochránily. Hádají se o to, kdo smí zůstat s krasavcem v bezvědomí. Nakonec společně odcházejí, aby královnu informovaly o jeho přítomnosti.

Tamino je mladý, hledající muž. Zauberflöte je o jeho zrání. Hada lze symbolicky vykládat jako pokušení. Původně byl zamýšlen lev. Kvůli blízkosti jména vládnoucího krále Leopolda se však obávali cenzury. Při vší nebezpečnosti zvířat Pamino jako hrdina nevystupuje dobře. Nejprve křičí o pomoc, pak omdlí a je zachráněn ženami…

Také tři dámy (opět 3) po záchraně nevystřihnou dobrou figuru, brzy se pohádají o to, kdo smí zůstat s Paminem. Hádku občas zlomyslně komentují štěbetající dechaři.

Úvodní scénu slyšíme ve verzi Salzburgerfestspiele se třemi krásnými dámami v lóžových kostýmech.

Zu Hilfe

Druhá verze s luxusním obsazením Tří dam s Elisabeth Schwarzkopfovou, Christou Ludwigovou a Margou Höffgenovou ve slavné Klempererově nahrávce.

Zu Hilfe – Klemperer

Papagenova slavná árie

Synopse: Když se Pamino probudí, objeví se chytač ptáků Papageno. Je na cestě, aby doručil objednané ptáky královně noci.

Papageno je pohádková postava, která jako by byla napůl pták a napůl člověk. Je symbolem prostého člověka z lidu. Všechno na něm je lidové. Jeho verše mají jednoduchou strofickou formu a slova jako “heissa hopsasa” zdůrazňují lidovost. Pro mnohé je Papageno skutečnou hvězdou opery, která se porcí vtipu liší od smrtelně vážného Tamina.

Herrmann Prey byl slavným Papagenem. Rozdělil publikum na dva tábory, jedni považovali jeho výstupy za vtipné a okouzlující, druzí spíše za kumpánské.

Der Vogelfänger bin ich ja – Prey

Walter Berry byl spolu s Erichem Kunzem nejslavnějším poválečným Papagenem. Oba byli vídeňskými originály.

Der Vogelfänger bin ich ja – Berry / Böhm

Slavný portrét Aria

Synopse: Tamino se chce setkat s tajemnou královnou a Papageno mu řekne, že ji ještě nikdo nikdy neviděl. A také tvrdí, že zabil hada. V tu chvíli se vrátí dámy a zapečetí prolhanému Papagenovi ústa zámkem. Ukážou Pamínovi obraz Pamíny, královniny dcery, načež se do ní Pamín okamžitě zamiluje.

Mozart z velké árie Tamina neudělal výstavní kus. Vyžaduje lyrický, něžný hlas, který ztělesňuje ušlechtilou lásku, zdrženlivě doprovázenou orchestrem. Mozart a Schikaneder představují nejistého mladého muže, který poprvé prožívá milostné city. Tamino se tedy dvakrát ptá: “Soll die Empfindung Liebe sein?” (Může být ten cit láska?) a než slova s důrazem vysloví, klarinet a fagot mu již dávají odpověď. Ve stejném rytmu Tamino zpívá: “Ja, ja”.

Navzdory vážné formální úpravě árie nechybí v této árii humor. Podívejte se na tuto pasáž, kde Mozart a Schikaneder nechávají Pamina ptát se, co má s dívkou dělat. Pamino, nezkušený se ženami, se dvakrát zakoktá: “Was wurde ich? ” (Co bych dělal ?). Po dlouhé pauze, v níž si pěvec a orchestr zřejmě horečně lámou hlavu, dostane spásný nápad: správné by asi bylo objetí.

Pro mnoho lidí je jméno Wunderlich synonymem pro roli: Tamino v Mozartově Kouzelné flétně. O předčasné smrti tohoto nadaného pěvce bylo napsáno mnoho. Jeho výkon v Böhmově kompletní nahrávce je právem považován za bezkonkurenční. Poslechněte si tuto árii z této kompletní nahrávky. Jeho lyrický tenor je vřelý a bohatý a nádherně plyne. Druhý part je výrazný a bez námahy stoupá do vyšších rejstříků.

Dies Bildnis ist wunderschön – Wunderlich (1)

Nicolai Gedda byl skvělý mozartovský pěvec. Jeho árie je dikčně dokonalá, ale poněkud méně vášnivá než Wunderlichova verze.

Dies Bildnis ist wunderschön – Gedda (2)

O zittre nicht – první velká árie Královny noci

Synopse: Tři dámy řeknou Pamíně, že zlý kněz Sarastro drží Pamínu v zajetí. Tamino se rozzlobí a tři dámy Paminovi nařídí, aby princeznu zachránil. Pamino nadšeně souhlasí a objeví se Královna noci. Lamentuje nad svou situací a slíbí princi ruku své dcery, pokud ji osvobodí.

Mozart napsal při vystoupení Královny noci tuto scénickou instrukci: “Hory se rozestoupí a divadlo se promění ve velkolepou komnatu. Královna sedí na trůnu zdobeném průhlednými hvězdami”.

V Allegro maestoso recitativu Mozartova hudba okamžitě dává najevo, že Královna noci je mocná žena. Začíná v nacvičené meæstické pomalosti. Se zpěvem chromatické sestupné věty (ihr ängstliches Beben, ihr schüchternes Streben) vysvětluje Taminovi své neštěstí.

V následující árii, která přechází do durové tóniny, přikazuje Taminovi, aby její dceru osvobodil. Dlouhotrvajícími koloraturami (řetězce šestnáctinových tónů koloratur během pěti taktů) zpívá o následném princově štěstí z lásky. Sama přitom zpívá v extázi: staccatové figury, koloraturní řetězce (s vysokým f jako posledním tónem) a trylek jsou hrány jedna za druhou, aby Tamina přesvědčily, že se má pustit do nebezpečné záchranné akce. Hromové zvuky zakončují tuto působivou skladbu.

Diana Damrau byla několik let nejslavnější královnou. V roce 2010 je zpívala naposledy. Zajímavý důvod, proč, z rozhovoru pro FAZ: “Královna” je absolutní výkonnostní sport. Nejde jen o výšku. V těch áriích slyšíte všechno, s jejich čistotou, zcela bez portamentů, všechno slyšíte okamžitě, když se něco nepovede. A čím jsem starší, tím víc času potřebuje moje tělo na regeneraci. Kvůli této snaze a kvůli tomu, že můj kalendář byl stále plnější a plnější, jsem se rozhodl, že už nebudu zpívat “Královnu”.

O zittre nicht (1) – Damrau

Působivá inscenace s Natalií Dessay.

O zittre nicht (2) – Dessay

Krásný kvintet – Pamino dostává Kouzelnou flétnu

Synopse: Královna opět zmizí. Znovu se objeví Papageno, chce, aby mu tři dámy vzaly zámek. Dámy ho ze zámku osvobodí a jmenují ho Taminovým sluhou, aby mu pomohl osvobodit Paminu. Předají Taminovi kouzelnou flétnu a Papagenovi zvonkohru (něco jako zvonkohra) . Oba nástroje slouží k tomu, aby na místě měnily myšlení lidí a zvířat.

Pro tuto scénu složil Mozart nádherný kvintet s Papagenem, Taminem a dámami. Papageno prosí dámy slovy “Hm!”, aby mu vzaly zámek. Mozart toto “Hm!” s oblibou doprovází fagotem v unisonu.

Interpretace se snovým obsazením z Klempererovy nahrávky.

Hm! Hm! Hm! Hm! – Gedda / Berry / Schwarzkopf / Ludwig / Höffgern

Synopse: Pamina je spoutána v Sarastrově paláci. Maur Monastatos zmařil její pokus o útěk a chlípně se k ní přibližuje. V tu chvíli se objeví Papageno. Maur i ptakopysk se navzájem považují za ďábla a utíkají pryč.

Vtipná inscenace této scény z televizního záznamu.

Du feines Täubchen

Krásný duet Paminy a Papagena

Synopse: Papageno si však brzy řekne, že existují černí ptáci, proč by nemohli existovat černí lidé? Papageno se tedy vrací. Vypráví Pamině o princi Taminovi, který ji miluje a je na cestě k jejímu vysvobození.

V celé opeře neslyšíme milostný duet mezi Paminou a Taminem. Je možné, že to dramaturgie nedovolila. Mozart pro tuto scénu napsal krásný duet Paminy a Papagena, který překvapivě zní jako milostný duet, v jehož hudbě je slyšet tep dvou srdcí. I Papageno se na chvíli promění ve vážnou postavu a představuje takříkajíc svého dobrodružného společníka. Beethoven, který si Kouzelné flétny velmi vážil, byl tak nadšený, že na toto krásné dílo napsal variace.

My si poslechneme obzvlášť krásnou interpretaci od Waltera Berryho a Gunduly Janowitzové, jejichž dva hlasy se k sobě báječně hodí.

Bei Männer, welche Liebe fühlen

Tamino se dostává do chrámové čtvrti

Synopse: Tamino mezitím dorazil do chrámové čtvrti. Tři chlapci, kteří mu během jeho dobrodružství pomáhají radami, ho napomínají k vytrvalosti, trpělivosti a zdrženlivosti.

Pro tuto scénu tří chlapců složil Mozart veselou, ale důstojnou hudbu, která posluchače uvádí do nového světa. Tři chlapce bohužel v operních domech často zpívají ženy, ačkoli Mozart tuto éterickou hudbu napsal výslovně pro chlapecký hlas.

Zum Ziele führt – Wiener Sängerknaben

Finále prvního dějství Kouzelné flétny

Mozart složil hudbu finále prostřednictvím. To je mnohými odborníky považováno za nejvizionářštější část opery, neboť předjímá formu Pucciniho a Wagnerových hudebních dramat. K tomuto účelu napsal nejdelší jím složený recitativ, který nese rozhodující část děje.

Synopse: Tamino chce proniknout do chrámu, ale je vyplašen zpět neviditelnými hlasy. Objeví se starý kněz a Tamino s ním promluví. Ten mu potvrdí, že Pamina byla unesena d Sarastrem. Zároveň však vysvětluje, že Tamino byl oklamán. Tamino pokračuje dál a od neviditelných hlasů se dozvídá, že Pamina stále žije.

Wie stark ist nicht dein Zauberton – Araiza

Synopse: Slyší zvonění a spěchá za Papagenem. Ten je na útěku s Paminou a vběhnou Monostatovi do rukou. Papageno pohotově zahraje na zvonkohru a Monostatos i jeho vojáci jsou očarováni.

Schnelle Füsse, rascher Mut / Bitva

Podivný duet Sarastra a Paminy

Synopse: Náhle bubny a trubky ohlásí příchod Sarastra, který se objeví s pompou. Pamina se mu vrhá k nohám a přiznává svůj pokus o útěk, že se chtěla zachránit před Monostatovými návrhy.

Když Pamina zpozoruje Sarastrův příchod, zasyčí na Papagena, že by měl vždycky říkat pravdu. První, co však Pamina Sarastrovi řekne, je naprostá lež (tvrdí, že utekla jen kvůli Monostatovým námluvám). Duet těch dvou pokračuje disharmonicky: Sarastro dámu několikrát přeruší a Pamina se snaží staršího pána namydlit (“Für mich klingt der Name meiner Mutter süß”; “Pro mě je jméno mé matky sladké”). Ten na to reaguje briskně a pronese slavnou misogynní větu: “Und ein stolzes Weib! Ein Mann muss Eure Herzen leiten, denn ohne ihn pflegt jedes Weib aus ihrem Wirkungskreis zu schreiten” (A hrdá žena! Muž musí vést tvé srdce, neboť bez muže by žena nesplnila svůj životní cíl!” Sarastro je v této opeře postavou světla, ale má i obtížné vlastnosti. Díky této nejednoznačnosti postav je příběh této opery vzrušující a v inscenaci vždy přitahuje nové interpretace.

Herr ich bin zwar Verbrecherin – Ziesak/Moll

Synopse: Sarastro se smiluje, odpustí Pamině a potrestá Monostatose. Oddělí však Paminu od Papagena a Tamina, protože ti se nejprve musí podrobit zkouškám, aby byli přijati do kruhu zasvěcenců. Všichni chválí Sarastrovu moudrost.

DIE ZAUBERFLÖTE ACT II

V kostele – rituální modlitba O Isis a Osiris

Synopse: V sále se shromáždí Sarastro a kněží a očekávají Tamina. Sarastro oznámí, že Tamino se po absolvování zkoušek ožení s Paminou. Starý kněz varuje, že těžké zkoušky by Tamina mohly stát život. Všichni žádají bohy o pomoc při zkouškách.

Druhé dějství zahajuje sborové preludium. Mozart opět začíná tuto předehru třemi akordy.

Marsch der Priester

Tato kostelní scéna se vyznačuje střídáním precentora a sboru. Instrumentace a nízké tóny dodávají hudbě temný, ale vřelý tón. Je zkomponována v tónině F dur, která v Mozartově díle znamená neporušený svět a dobré pastýře.

Poslechněte si tento rituální církevní obřad s hlasem ušlechtilého, výrazného Reného Papeho v roli Sarastra. Pape patří od počátku 21. století k předním basovým hlasům.

O Isis und Osiris – Pape

Synopse: První zkouška je na spadnutí. Papageno má strach. Aby ho kněží povzbudili, slíbí mu Papagena, pokud zkoušku složí. Vejdou do chrámu. Pak se objeví tři Dámy a varují je, že je u Sarastra čeká smrt.

Když? Wie? Wie?

Tyto výhrůžky neminou Papagena účinkem, ale Tamino to odmítá jako “žvanění žen” (“tyjátr žen”), jímž se projevuje jako horlivý žák Mužského spolku.

Wie? wie? Wie?

Synopse: Tamino se nenechá odradit a kněží vyplaší tři dámy. První zkouška je úspěšná. V Sarastrově zahradě se Monostatos přiblíží ke spící Pamině.

V tomto krátkém úryvku text vypovídá o zoufalství morousů: “Ist mir denn kein Herz gegeben, bin ich nicht aus Fleisch und Blut ?” (Není mi dáno srdce, nejsem z masa a krve?); hudba se však nad groteskní postavou slastně vysmívá.

Alles fühlt der Liebe Freuden – Peper

Synopse: Když ji chce Monostatos políbit, objeví se Královna noci. Monostatos se schová a vyslechne rozhovor. Královna noci se dozví, co se stalo Taminovi, a je rozhořčena. Řekne Pamině, že její zesnulý manžel předal Sluneční kruh Sarastrovi a získal tak moc. Požádá svou dceru, aby Sarastra zabila a sluneční kruh mu ukradla.

Der Hölle Rache – die berühmte Rache Arie der Königin der Nacht

Královna zmizí a vracející se Monstos obtěžuje Paminu, objeví se Sarastro a Monostata zažene. Královna noci se dozvídá, že Tamino se snaží připojit k Sarastrovu kruhu, místo aby z jeho rukou vysvobodil její dceru Paminu. Je rozhořčena. Řekne Pamině, že její zesnulý manžel předal Sluneční kruh Sarastrovi a ten tak získal moc. Nařídí své dceři, aby Sarastra zabila a sluneční kruh ukradla.

Tato árie je často označována jako “árie pomsty”. Je prošpikována vražednými obtížemi a vede hlas do nejzazších oblastí hlasového rozsahu. Vysoký tón F je nejvyšším tónem stanoveným v operním repertoáru. Závěr je opět recitativní pasáží poznamenanou nenávistí.

Zpěvačkou premiéry byla Mozartova švagrová Josefa Hoferová. Říká se, že Hoferová měla mimořádně hbitý hlas s výrazným vysokým rejstříkem. Mozart jí tedy tuto árii napsal do hrdla.

Slyšíme dvě skvělé interpretace předních interpretů královny svých generací.

Začneme asi nejlepší verzí, interpretací Eddy Moserové ze Sawallischovy nahrávky. Slyšíme královnu kypící vztekem. Staccata dramaticky vzplanou jako v žádné jiné interpretaci.

Der Hölle Rache (árie pomsty) (1) – Moserová

Diana Damrau, (možná) nejlepší královna své generace.

Der Hölle Rache (árie pomsty) (2) – Damrau

Velká árie “In diesen heilgen Hallen”

Synopse: Pamina odmítne matčin plán a promluví o tom se Sarastrem. Sarastro jí slíbí, že se matce nebude mstít.

Tato slavná árie je napsána v jednoduché strofické struktuře, v pomalém, důstojném tempu a komponována s jednoduchými akordy smyčců. E dur je jasný a hřejivý. Basový zpěv je doprovázen arabeskami v dechových nástrojích. Schikaneder napsal jeden ze svých nejušlechtilejších textů a Mozart přispěl krásnou melodií.

Tuto slavnou árii slyšíme ve třech interpretacích.

Kurt Moll zpívá Sarastra s vřelostí, s jakou otec mluví ke své dceři. Na zfilmované nahrávce se tak Pamina přitulí k jeho hrudi jako kotě. Mollovy nahrávky jsou dodnes považovány za etalon.

In diesen heil’gen Hallen – Moll

Hlas Reného Papeho byl nazván Černým diamantem. Na této nahrávce z Met můžete slyšet, jak zpívá Sarastrovu árii v angličtině. A skutečně, Pape zní jako kazatel z metodistického kostela z jihu.

In diesen heil’gen Hallen – Pape

Furtwängler označil Frickův hlas za “nejčernější ze všech basů”, jeho barva hlasu skutečně činí interpretaci působivou, i když není tak melodická jako Mollova nebo Papeho interpretace. Tato interpretace zanechává dojem, že Pamina byla po této árii ještě zastrašenější než před ní.

In diesen heil’gen Hallen – Frick

Tři chlapci se objeví v balónu

Synopse: Tamino a Papageno jsou přivedeni k další zkoušce. Objeví se ošklivá stařena a chce jim ukázat cestu ven. Když na ni Papageno promluví, kněží ji vyplaší. Musí zachovat mlčení. Znovu se objeví tři chlapci a přinesou oběma jejich nástroje zpět.

Tato scéna byla jednou z atrakcí při vídeňské premiéře. Tři chlapci se objeví v balonu, jevištním stroji. Kromě pohybujícího se hada byl stroj jednou z technických atrakcí na premiéře.

Seid uns zum zweitenmal willkommen

Ach ich fühls – Pamina velká árie

Synopse: Tamino s radostí hraje na flétnu a objeví se Pamina, kterou zvuk přitahuje. Když ho osloví, Tamino mlčí a Pamina si myslí, že ztratila Taminovu lásku. Netuší však, že Taminovo mlčení je součástí zkoušky.

Tato árie je napsána v hluboce smutné melodii g moll. Pamina musí umět kreslit dlouhé klavírní linky a tvořit krásné fráze. Každý vokál musí být vyzpíván. orchestr začíná v pomalém andante s rytmem podobným pohřebnímu pochodu. Apogiaturní tóny na “fühls” a “hin” v první sloce dodávají skladbě nekonečně bolestný charakter, který kontrastuje s vřelým vysokým bé na “Liebe” druhé sloky. Následuje nádherně nostalgická “Nimmer kommet ihr, Wonnestunden” (Nikdy tě nepotkám, hodiny rozkoše).

V další pasáži se Tamina nevěřícně ptá: “Copak necítíš touhu po lásce? (Necítíš touhu po mé lásce?) a při slově “láska” zní vysoké B jen smutně a rezignovaně. V pasáži “so wird Ruh im Tode sein” (ó, vrať se, nebo mě nech zemřít) hudba přízračně zbledne. Éterické skoky pianissima už jako by zněly z onoho světa.

Slyšíme dvě interpretace této krásné a dojemné árie.

Interpretace americké sopranistky Barbary Bonneyové je dechberoucí. Navzdory rychlému tempu je velmi lyrická.

Ach, ich fühls (1) – Bonney

Od Anny Moffo slyšíme krásné vysoké tóny pianissima (jako Caballé !).

Ach, ich fühls (2) – Moffo

Synopse: Po absolvování druhé zkoušky se Pamina snaží zadržet Tamina před nebezpečím třetí zkoušky. Tamino je však připraven čelit poslední zkoušce.

Poslechněte si půvabné trio s Paminou, Taminou a Sarastrem.

Soll ich Dich teurer nicht mehr sehn ?

Další slavná Papagenova árie

Synopse: Papageno byl pro svou krkolomnost vyhnán do jeskyně. To, že není připuštěn k zasvěcení, mu nevadí. Raději by měl něco k pití, něco k jídlu a … malou ženu.

Papageno nezná vyšší ideály než jídlo, pití a ženu. Nečiní ho to sympatickým?

K tomuto dílu existuje pěkná anekdota. Schikaneder, autor libreta, si roli Papagena sám zahrál. “Mozart už byl velmi nemocný, ale chtěl co nejčastěji chodit do divadla a přidat se. V jednom dopise uvádí, že jednou obsluhoval v orchestru zvonkohru a tím vyděsil Schikanedera, který jako Papageno zpíval jeho píseň “ein Mädchen oder Weibchen”; Mozart zahrál akord, který neměl, a tím dal najevo, že Schikaneder nehrál na zvonkohru sám, jak se domníval. Ale Schikaneder, kolébavý improvizátor, udeřil do zvonkohry rukou a vykřikl na ni “Držte hubu”, což publikum i Mozarta velmi rozesmálo” (Zdroj: Pahlen, Opernlexikon).

Poslechněte si Hermana Preye v této populární árii.

Ein Mädchen oder Weibchen – Prey

Synopse: Na zahradě: Pamina je stále zoufalá. Pamina se chce zabít Ale tři chlapci jí řeknou, že Tamino ji stále miluje. Mezitím dva kněží přivedli Tamina k poslednímu soudu. Tam se objeví Pamina, která chce zkoušku podstoupit společně s princem.

Tamina se zdá být proměněná. Poslechněte si tento vznešený duet.

Tamino mein, o welch ein Glück!”

Synopse: Ti dva musí projít jeskyní ohně a vody. S pomocí flétny projdou nebezpečím bez námahy a přivítají je hlasy.

Wir wandelten durch Feuersgluten (Putujeme přes ohnivou vodu)

Papagenosova poslední scéna – najde svou Papagenu

Synopse: Papageno hledá svou Papagenu. Už bez ní nechce žít. Tři chlapci mu připomínají jeho karillon a Papagena se skutečně objeví. Padnou si do náruče.

Poté, co 3 chlapci dokázali zabránit druhé sebevraždě, dostane Schikaneder pro svou poslední scénu ohromující árii od Mozarta. Papagon a jeho Papageno zpívají tuto krátkou, ale neuvěřitelně účinnou skladbu jako dvě slepice.

Nejprve z filmové verze v českém jazyce:

Pa-Pa-Pa-Papagena

a druhou verzi s Brynem Terfelem a úžasnou Cecilií Bartoli.

Pa-Pa-Pa-Papagena – Terfel / Bartoli

Finále

Synopse: Monostatos se spojil s Královnou noci, aby osvobodil Paminu. Sarastro ji však zažene hromy a blesky do věčné noci. Za úsvitu jsou Pamina a Tamino odvedeni do kruhu zasvěcenců v chrámu.

Nur Stille … Die Strahlen der Sonne

Mozart složil tuto operu v roce své smrti. Dílo dokončil v září 1791. V říjnu se zúčastnil mnoha představení a byl rád, že po dlouhé době mohl slavit divácký úspěch s dalším dílem. V listopadu již ležel nemocný na lůžku a 5. prosince zemřel. Je neuvěřitelné, že tato opera byla napsána ve stínu smrti.

Doporučení k nahrávce

EMI, Gundula Janowitz, Nicolai Gedda, Walter Berry, Lucia Popp a Gottlob Frick pod vedením Otto Klemperera a Philharmonia Orchestra and Chorus.

Peter Lutz, opera inside, online operní průvodce k dílu Wolfganga Amadea Mozarta die Zauberflöte.

Obsah

Významné události

Role a synopse

Premiéra

Libreto

Hlavní role