Online operní průvodce k inscenaci COSI FAN TUTTE
Když Mozart v roce 1790 napsal “Cosi fan tutte”, byl ekonomicky zruinován. Tuto operu napsal za neuvěřitelné 2 měsíce v předsmrtném roce. Mozart nám opět nabízí nepřeberné množství melodií. Zejména ansámblové scény jako milostné duety “soave sia il vento” nebo “il mio cor vi dono” zůstávají nesmrtelné.
Přehled a rychlý přístup
Obsah
Doporučení k nahrávání
Významné události
Role a synopse
Premiéra
Vídeň, 1786
Libreto
Lorenzo Da Ponte
Hlavní role
Don Alfonso, starý filozof (bas) - Guglielmo, důstojník a snoubenec Fiordiligi (baryton) - Ferrando , důstojník a snoubenec Dorabelly (bas) - Fiordiligi, paní z Ferrary (soprán) - Dorabella, paní ferrarská, sestra Fiordiligi (mezzosoprán) - Despina, komorná dam (mezzosoprán)
Doporučení nahrávky
Warner Classics s Elisabeth Schwarzkopf, Nan Merriman, Lisou Otto, Léopoldem Simoneau, Ronaldem Paneraiem a Sesto Bruscantinim pod taktovkou Herberta von Karajana a Philharmonia Orchestra and Chorus.
Komentář
Libreto bez literární předlohy
Da Ponte napsal tuto operu bez literární předlohy. Podle jedné anekdoty vyprávěl sám císař da Pontemu příběh, v němž prý dva muži vystavili své snoubenky zkoušce poté, co se vsadili s třetím. Možná byla inspirace i v literatuře, ale ať už je to jakkoli, libreto je třeba považovat za vlastní. V průběhu dějin se našlo mnoho znalců umění a umělců, kteří jej považovali za příliš frivolní (včetně Wagnera a Beethovena), a úspěch opery tím utrpěl. “Cosi fan tutte” se v podstatě stala populární až ve 20. století a od té doby je považována za důležitou součást tak jasně zářícího triumvirátu oper Mozart – Da Ponte.
Historie vzniku opery “Cosi fan tutte”
Když Mozart koncem roku 1789 začal psát “Cosi fan tutte”, byl ekonomicky na dně. Jeho finanční situace byla špatná již téměř čtyři roky, aniž by na delší dobu omezil svůj životní styl. Nepomohly ani zoufalé cesty do Frankfurtu v letech 1789 a 1790, a tak chtěl operu napsat v co nejkratší době, aby rychle získal peníze do svých prázdných kapes. Na partituře začal pracovat v listopadu 1789, na Silvestra ukázal úryvky z opery různým přátelům (včetně Josepha Haydna, jehož názoru si Mozart velmi vážil) a 26. ledna, po pouhých dvou měsících, se konala premiéra. Vídeňské publikum ji přijalo přátelsky, ale vlažně. Mozarta nadále pronásledovala smůla, neboť krátce nato zemřel jeho mecenáš císař Josef II. a po pátém představení se kvůli vyhlášenému státnímu smutku přestalo hrát.
Hudba
Žádná jiná Mozartova opera nenabízí tolik ansámblových skladeb jako “Cosi fan tutte”, celkem jich je 13. Děj opery přímo volá po duetech, triích apod. Mozart mohl čerpat z nepřeberného množství materiálu, neboť jeho mistrovství v komorních formách, jako jsou smyčcové kvartety s jejich polyfonními formami, mu poskytlo ideální základ. Stejně jako ve všech pozdějších operách je orchestrální zpracování virtuózní; zejména dechy jsou využívány v nesmírné rozmanitosti a vytvářejí nádherné barvy. V jedné skladbě (“Secondate, aurette amiche”) Mozart dokonce používá čistě dechový soubor.
Rolový design
Zvláště nápadné je, jak Mozart diferencoval pěvecké role. Fiordiligi vyžaduje dramatický koloraturní soprán, Dorabella odpovídá přesnému opaku, totiž lyrickému mezzosopránu. Podobné je to i s mužskými protějšky: setkáváme se s lyrickým tenorem (Ferrando) a buffo barytonem (Guglielmo). Kromě toho je tu buffo bas (Alfonso) a lyrický koloraturní soprán (Despina). Pro Mozarta bylo rozdělení rolí na seria (F, F), mezza-buffa (D, G) a buffa (D,A) nesmírně důležité, aby byla zajištěna velká hudební rozmanitost a pestrost. Mohl se spolehnout na to, že publikum porozumí kódům rolí a dokáže správně interpretovat dvojznačnosti, které často tvoří Mozartův text a hudbu.
COSI FAN TUTTE ACT I
Krátce před zahájením práce na “Cosi fan tutte” složil Mozart své tři velkolepé poslední symfonie a byl na vrcholu svých tvůrčích sil na poli symfonie. Není proto divu, že předehra patří k absolutním vrcholům této opery. Uznávaný muzikolog dokonce považoval Cosi fan tutte za “nejkrásnější orchestrální dílo celého 18. století”.
Ouvertura – Marriner
Guglielmo, Ferrando se setkávají s Donem Alfonsem
Syntéza: Guglielmo a Ferrando, dva důstojníci neapolské armády, sedí v kavárně. Připojí se k nim starý filozof Don Alfonso. Oba mladí muži básní o svých snoubenkách a opěvují jejich ctnosti a věrnost jim. Don Alfonso, který se životem stal cynikem, tvrdí, že žádná dívka není věčně věrná. Oba důstojníci to svým milenkám rozhořčeně vyvrátí.
Mozart nás šumivým motivem houslí uvádí přímo doprostřed děje. Zkušený Don Alfonso (vysloužilý Don Giovanni?) je konfrontován se dvěma impulzivními mladíky.
Poslechněte si toto terzetto z vynikající nahrávky Karla Böhma z roku 1964, s níž se ještě několikrát setkáme. Zpívají Alfredo Kraus, Giuseppe Taddei a Walter Berry.
La mia Dorabella capace non è – Kraus / Taddei / Berry
Syntéza: Ale Alfonso se drží svého úsudku: Věrnost žen je jako Fénix, všichni o ní mluví, ale nikdo ji nikdy neviděl. Oba mladíci jsou rozhořčeni a dožadují se souboje. Načež jim Alfonso nabídne sázku, že mu musí nechat jen jeden den.
E’ la fede delle femmine – Lima / Monarsolo / Furlanetto
Syntéza: Guglielmo a Ferrando se do toho pustí. Všichni tři stanovili sázkovou částku 300 zechinů. Oba muži si už představují, co s vyhranými penězi udělají.
Začíná hrát ohnivá vojenská hudba. Mozart nyní rozlišuje charaktery důstojníků; vášnivému Ferrandovi dává kantilénu a po rozkoších toužící Guglielmo zpívá až příliš světskou melodii.
Una bella serenata – Araiza / van Dam / Allen
Sestry jsou v očekávání svatby
Synopse: “Svatba se bude konat v roce 2018: Dvě sestry, Dorabella a Fiordiligi, jsou na zahradě. Básní o svých snoubencích a už sní o své svatbě.
Je prostě nádherné, jak Mozart tuto scénu dvou žen v zahradě vykresluje až k moři. Uklidňující rytmus a jemné motivy smyčců a dechů evokují obraz arkadského klidu a mírného vlnění moře. Duet obou žen je znamenitý, zejména koloratury v terciovém intervalu druhé části jsou nádherně prokomponované.
Poslechněte si duet dvou Yankee div (termín pochází od Di Donata) Renee Flemingové a Joyce di Donato v nádherném koncertním úryvku.
Ah guarda sorella – Flemingová / di Donato
Synopse: Poté se k dámám připojí Don Alfonso a ještě v šoku jim sdělí strašnou zprávu, že jejich snoubenci musí odejít do války. Ferrando a Guglielmo se připojí k otřeseným ženám a potvrdí povolávací rozkaz.
Komedie začíná. Mozart v živém kvintetu střídá kontrapunktické a souběžné pasáže a pět zpěváků se čtyřikrát hlasově setká na komediální “chi?”.
V následující nahrávce uslyšíme mnoho protagonistů slavného vídeňského souboru, který se proslavil mozartovskými nahrávkami z padesátých let. Jaká byla její filozofie? “Dirigent Josef Krips to vyjádřil přijatou formulí, že pouze instrumentálně vedený hlas je Mozartův hlas. Že základem mozartovského zpěvu je přesnost a pružnost, elegance a ušlechtilost” (Kesting). Poslechněte si některé z protagonistů tohoto stálého souboru Vídeňské státní opery. Zpívají Christa Ludwig, Lisa della Casa, Anton Dermota, Erich Kunz a Paul Schöffler.
Sento o Dio – Ludwig / della Casa / Dermota / Kunz / Schöffler
Synopse: Obě ženy jsou neutěšené a chtějí zemřít. Oba muži je dokážou utěšit a něžně se loučí, Don Alonso stojí opodál a usmívá se. Dokonce je nechá vesničany převlečené za vojáky doprovodit na jejich loď.
Tato scéna loučení je napsána tak dojemně, že Don Alfonso na začátku důvěrně naslouchá, ale pak už se neudrží a začne se smát.
Di scrivermi ogni giorno – Lima / Furlanetto / Gruberova / Zieglerova / Montarsolo
Velká scéna loučení – “Soave sia il vento”.
Synopse: Alfonso a obě ženy se zamyšleně dívají za lodí, která se od nich pomalu vzdaluje.
Toto trio patří mezi Mozartovy absolutně nejlepší vokální skladby; unáší nás do nadpřirozeného světa. Mozart doprovází tři hlasy tlumenými houslemi napodobujícími jemné vlny. Tiché pizzicati nízkých smyčců a dlouhé linky violy navíc vykreslují klid krajiny.
Toto terzetto uslyšíte v interpretaci Christy Ludwig, Elisabeth Schwarzkopf a Waltera Berryho. Nahrávka pochází z legendární nahrávky Cosi fan tutte, kterou pořídil Walter Legge.
Soave sia il vento (1) – Schwarzkopf / Ludwig / Berry
Druhou verzi uslyšíte v Soltiho nahrávce s von Otterem, Flemingem a Perrusim.
Soave sia il vento (2) – Solti / Fleming / von Otter
Arie Dorabelly a Despiny
Dorabella je rozrušená. V jejím srdci zuří neúprosné bouře.
V árii “Smanie implacabile” dává romanticky naladěná Dorabella najevo svou úzkost, jejíž bolest ji dovede až k smrti. Mozart tuto árii dramaticky zhudebňuje, Dorabella několikrát opakuje závěr “col suono orribile dei miei sospir” (strašný zvuk mých vzdechů), dokud vyčerpaně neklesne na zem. Tóny však působí poněkud přehnaně dramaticky a pateticky, takže tuto scénu je třeba interpretovat jako přehnaně komediální.
Poslechněte si Elinu Garanču v této árii Dorabelly.
Ah scostati … smanie implacabile – Garanca
Despina – objevuje se realista
Synopse: “Děpina se narodil v roce 1937, ale v roce 1937 se narodil v roce 1937: Připojí se k nim hospodyně Despina. Nedokáže pochopit smutek těch dvou. Pokud jejich snoubenci padnou ve válce, lze rychle najít náhradu. A vůbec, od mužů obecně a od vojáků zvlášť by se neměla očekávat věrnost.
Mozart nám nabízí skvělý portrét Despiny. Ta se v životě naučila, že v lásce se nemá očekávat věrnost, a tato árie je nepřikrášleným výčtem mužských chyb. Proto si v árii pohrává se slovem “fedeltà”, třikrát ho opakuje s čím dál větší koloraturou, takže každý, kdo jí věří, si musí připadat jako naivka. V druhé části si s hraným rozhořčením stěžuje, že muži chtějí s pokryteckou něhou brát ženám jejich rozkoše, a nakonec žádá ženy, aby to mužům oplatily stejnou mincí.
Tento kus dává Despině, která je na vrcholu své profese, příležitost ukázat v krátkém čase mnoho komediálních a pěveckých aspektů této krátké árie. Cecilia Bartoli se tohoto úkolu zhostila s úžasnou směsí šarmu, elegance a lstivosti. Sledujte její hrané rozhořčení v “Non vi fate sentir per carità” nebo rošťáckou mimiku v “Chieder pietà”.
In uomini in soldati – Bartoli
Sectet “Alla bella Despinetta”
Synopse: Don Alfonso podplatí hospodyni Despinu, aby se zapojila do hry. To už Ferrando a Guglielmo vstupují v přestrojení za Albánce a blouzní o dvou krásných dámách. Fiordiligi a Dorabella jsou rozhořčeny a chtějí oba cizince vyhodit z domu.
Když převlečení Albánci předstoupí před Despinu, zazní v dechových nástrojích motiv z úvodního tria, který publiku odhalí Ferranda a Guglielma za převlekem. Poté, co se objeví Fiordiligi a Dorabella a odmítnou je, začíná sextet, který je hudebně rozdělen do tří duetových částí.
Poslechněte si další skvělou ansámblovou skladbu z Karajanovy nahrávky z roku 1955.
Alla bella despinetta – Schwarzkopf a spol.
Come scoglio – árie Fiordiligi “Come scoglio”
Synopse:
Vypráví o tom, že v roce 1903 se v Praze uskutečnil koncert, který se konal v rámci festivalu “Světozor”, v němž se představil jako první v historii: Potom Alfonso dostane nápad pozdravit ty dva jako staré známé. Fiordiligi však prohlásí, že její srdce je pevné jako skála.
Tato skladba Fiordiligi je jednou z nejobtížnějších Mozartových árií vůbec. Tónový rozsah árie je velký, téměř dvě oktávy, a často do jedné fráze spadá několik skoků. Například v první části hned na začátku ve druhém verši v “Contro venti e tempesta”, aby se zdůraznila dramatičnost Fiordiligiina výroku “jako skála neochvějná” (“Come scoglio”). Ve druhé části (“Cosi ognor”) slyšíme romantickou, nadšenou Fiordiligi. Ve třetí části zpívá s větším odhodláním pasáž “Come scoglio” (“jen smrt dokáže zvrátit cit”). Árie končí krásnou, ale náročnou pasáží s mnoha koloraturami, kterou je třeba zpívat v rychlém tempu a s velkou intenzitou a částečně ve velmi vysokém rejstříku.
Fiordiligi byla jednou z pěti ústředních rolí, které Elisabeth Schwarzkopfová za svůj život ztvárnila (spolu s Marschallin, Donnou Elvírou a oběma hraběnkami ve “Figarově svatbě” a “Capricciu”). Její pěvecký styl a hlas se pro tyto role dokonale hodily. Snad nebylo větší Fiordiligi než Elisabeth Schwarzkopfová.
Come scoglio (1) – Schwarzkopfová
Druhou nahrávku, kterou uslyšíte, je od Kiri Te Kanawa. Je expresivnější než ta Schwarzkopfova, jejíž interpretace se zdá být více zahleděná do sebe.
Come scoglio (2) – Te Kanawa
Arie převlečených Albánců – “Un aura amorosa”.
Synopse: Guglielmo to zkouší s Dorabellou, ale se svými návrhy neuspěje. Oba muži zvítězí nad nezlomností své snoubenky. Ferrando říká, že srdce živené láskou nepotřebuje jinou potravu, a proto se nemusí bát, že by jejich snoubenka zeslábla.
Tato árie je lyrickým bodem odpočinku. Za doprovodu tlumených houslí a teplých basových tónů zpívá Ferrando romantickou árii.
Ferrandova árie “Un’aura amorosa” patří do exkluzivního okruhu vrcholů opery. Poslechněte si árii v interpretaci Léopolda Simoneaua z Karajanovy nahrávky. Kesting (“Grosse Stimmen”): “Karajanova nahrávka patří k nejlepším mozartovským nahrávkám století. Je více než technicky dokonalá, totiž zázračná ve své živosti a jemnosti. Simoneau zpívá svůj part s nepopsatelnou tónovou sladkostí.”
Un aura amorosa (1) – Simoneau
Druhou nahrávkou, kterou uslyšíte, je nahrávka Jonase Kaufmanna z roku 1998, která vznikla na samém počátku jeho kariéry. Kaufmann ve své knize “Jonas Kaufmann” (autor Thomas Voigt) popisuje, jak tato nahrávka vznikla. Zavolal mu velký režisér Giorgio Strehler. První konkurz dopadl na výbornou a angažmá bylo téměř jisté. O něco později však Strehler shledal Kaufmanna příliš starým. Kaufmannovi bylo pouhých 27 let, ale o několik týdnů později ho Strehler oslovil znovu a spolupráce vyšla. Na Kaufmanna udělal Strehler, muž divadla, velký dojem právě proto, že mu všechno nediktoval, ale žádal zpěváky, aby přemýšleli spolu s ním. Bohužel pro Kaufmanna Strehler zemřel několik týdnů před prvním uvedením této milánské Cosi fan tutte.
Un aura amorosa (2) – Kaufmann
Fiordiligi a Dorabella jsou rozrušené
Fiordiligi a Dorabella sedí rozrušené v zahradě
Uveden bolestně sladkým motivem v houslích a elegantním motivem flétny začíná okouzlující duet obou žen, připomínající arkádský duet z jejich prvního vystoupení. Nad scénou však visí nádech melancholie, kterou obě ženy nostalgicky vyvolávají krásným zpěvem v terciích.
Posloucháte krásnou nahrávku tohoto duetu se snovým obsazením Christy Ludwigové a Elisabeth Schwarzkopfové s jemným, ale nikdy ne vlezlým doprovodem Karla Böhma.
Ah, che tutta in un momento – Ludwig / Schwarzkopf
Finále prvního dějství opery Cosi fan tutte
Synopse: Don Alfonso a Despina se nevzdávají a Don Alfonso přijde s nápadem: oba Albánci ze zoufalství kvůli neopětované lásce předstírají, že požili jed. Před zraky žen spolknou arzenik. Despina, převlečená za lékaře, je přivolána, aby je zachránila. Tento pokus o sebevraždu obě ženy dojme, ale nejsou (zatím) připraveny přijmout děkovný polibek od zachráněných mužů.
Si mora, si mora – Gruberová / Ziegler / Stratas / Furlanetto / Lima / Montarsolo
První dějství končí svižným sextetem doprovázeným hrubým menuetem a komediální Despinou (poslechněte si skvělý Despinin trylek), která si bere na paškál kvákadlo známé v Mozartově době.
Poslechneme si záznam z Karajanovy nahrávky.
Eccovi il medico – Gruberová / Ziegler / Stratas / Furlanetto / Lima / Montarsolo
COSI FAN TUTTE ACT II
V komnatě žen
Synopse: Despina je u dvou žen a vysvětluje, jak si omotat muže kolem prstu.
V této árii Despiny opakovaně slyšíme poněkud neobratné použití rohů, které prorokují budoucí děj, a tedy i “rohaté” snoubence.
Viz Cecilia Bartoli ve svých 24 letech na nahrávce z roku 1990.
Una donna da qunidici anni – Bartoli
Synopse: Dorabella, která je už tak přelétavá, nevidí žádné porušení víry v tom, že se jen trochu pobaví, místo aby umírala nudou. Brzy se ukáže, že oba mají svého favorita.
Nálada obou sester se obrátila. Tato skladba je lehkonohým, ale náročným duetem s mnoha koloraturami, z nichž některé jsou paralelní.
Poslechněte si nahrávku s Elisabeth Schwarzkopfovou a Nan Merrimanovou z Karajanovy nahrávky.
Prendero quel brunettino – Merriman / Schwarzkopf
Kouzelná serenáda
Synopse: Dva muži na zahradě zahrají serenádu své milé.
Kouzelná serenáda.
Oba muži změní strategii a použijí zbraň serenády. Mozart doprovodí tesknou píseň pouze dechovými nástroji a nechá ji tiše doznít vzdáleným sborem. Je to okamžik klidu, krátká, okouzlující pauza, v níž vládne lyrický klid, který dává zapomenout na prožité podvody a zloby.
Secondate, aurette amiche – Simoneau / Panerai
Krásná adorace Dorabelly
Synopse: “Dívka, která se narodila v roce 1937, je vdovou po Donaldu Dorabelle: Don Alfonso žádá dámy, aby se rozhodly. Odděleně se páry vydávají na procházku. Dorabella je přistižena jako první. Guglielmovo dvoření je účinné a tiše lituje Ferranda. Dokonce se mu podaří vyměnit Ferrandův medailon, který Dorabella nosí na krku, za svůj vlastní.
Tento svůdný duet poetizoval Da Ponte dvojsmyslnými verši, ale Mozartovi jako by unikal. Píše další krásný milostný duet s tlukoucím srdcem.
Poslechněte si nádherně teskný, romantický Bryn Terfel v duetu s Cecilií Bartoli.
Il cor vi dono – Bartoli / Terfel
Fiordiligiiny vnitřní boje a Ferrandova marná snaha
Synopse: Ferrando se také pokouší o štěstí. Fiordiligi však zůstává neoblomná.
Tato árie vyžaduje hlasově hbitého tenoristu, který ovládá koloraturu této árie a je si jistý ve vysokých tónech: melodie se třikrát opakuje a pokaždé se spirálovitě vystupuje výš.
Poslechněte si Francisca Araizu, osvědčeného mozartovského tenoristu.
A lo veggio – Araiza/Marriner
Synopse: Fiordiligi si musí tajně přiznat, že její srdce bije pro tohoto romantického nápadníka, a v duchu prosí svého nepřítomného snoubence o odpuštění.
Da Ponte pravděpodobně přidělil oběma sestrám po dvou áriích, z nichž jedna měla být vážná a druhá komediální. V případě Dorabelly to můžeme pozorovat takto. Ale Fiordiligiina druhá árie (po vážné “Come scoglio”) zůstává reflexivní. Jestliže “Come scoglio” byla spíše dramatická a koncipovaná s koloraturami, v “Per pietà ben mio” musí být pěvec schopen udržet napětí kantilény po poměrně dlouhou dobu trvání árie. Velkými dramatickými skoky tónu se vyznačuje první, recitativně laděná část. Následující Allegro zaujme krásným dialogem hlasu s líbeznými zvuky lesních rohů.
“Zpěv s duší” byl atribut, s nímž byla Irmgard Seefriedová vždy spojována. Nikdy nešetřila sebe ani svůj hlas. Elisabeth Schwarzkopfová, která s ní často zpívala, říkala, že “s ní člověk slyší, kam až může ve výrazu zajít”. Poslechněte si tuto árii v podání Irmgard Seefriedové.
Per pietà ben mio – Seefried
Dorabella přisuzuje vinu Amorkovi
Synopse: Guglielmo ukáže šokovanému Ferrandovi amulet a je potěšen nezlomností své Fiordiligi. Ferrando je zdrcený. Sžírá ho žárlivost a pomstychtivost. V pokoji Despinetta gratuluje Dorabelle k úlovku. Dorabella vinu nepřijímá, ale elegantně ji přisuzuje Amorkovi, bohu lásky.
Mozart v této árii zobrazuje mladou bezstarostnou Dorabellu.
Poslechněte si interpretaci Eliny Garanca.
È amore un ladroncello – Garanca
Mozartova velká milostná scéna Fiordiligi a Ferranda
Synopse: “Záznam z koncertu, který se konal v neděli 23. září v kostele sv: Fiordiligi se přizná Dorabelle, že se zamilovala. Ta však chce zůstat pevná. Nařídí Despinettě, aby jí přinesla pánské uniformy. Chce se s Dorabellou probojovat ke svým snoubencům a v případě nutnosti zemřít v boji. Ale při dalším setkání s Ferrandem i ona zeslábne, když on předstírá, že se ze zamilovanosti zabije dýkou. Nakonec se oddá dvoření Albánce.
Tato pasáž má v opeře významné místo. Mozart a Da Ponte ji pojali neobvykle. S Fiordiligi se poprvé setkáváme v zamyšlení. Je v očekávání blížícího se shledání se svým snoubencem. Její árie je náhle přerušena Ferrandem, který se chopí její melodie a poté jí pomalu, romanticky vyzná lásku (“Volgi a me”). Za doprovodu romantické hobojové kantilény je Fiordiligi zasažena; třikrát opakuje “Giusto ciel!”. (“Bože na nebi”), za crescenda orchestru zvolá “Crudel!” a po teskné hobojové pasáži zvolá “Fa’ di me quel che ti par” (“Dělej se mnou, co chceš”). Pak oba zakončí skladbu nádherným, harmonickým duetem (metafora dokonaného aktu).
Udiveně si protřeme oči. Nebyl to vážně milostný duet? Mozart píše takovou rajskou hudbu pro “nesprávné” páry. Vzpomeňte si na milostný duet Guglielma a Dorabelly s tlukoucím srdcem (“Il mio cor vi dono”), nebyl také nebeský? O to snad v komedii jde?
Poslechněte si a podívejte se na Editu Gruberovou a Luise Limu v tomto oduševnělém duetu.
Fra gli amplessi – Gruberová / Lima
Guglielmos frustrace
Synopse: Teď je na Ferrandovi, aby se na svou snoubenku rozzlobil.
Poslechněte si Thomase Hampsona ve hře Donne mie la fate a tanti.
Donne mie la fate a tanti – Hampson
Synopse: Pro Alfonsa nebyl pád Fiordiligi překvapením, protože “Cosi fan tutte”
Nyní předehře lépe rozumíme a rozpoznáváme hudební motiv z předehry:
Tutti accusan le donne – Montarsolo
Dramatické finále začíná
Synopse: Nyní už nic nestojí v cestě svatbě a na pořadu dne jsou hektické přípravy svatební hostiny.
Fate presto, o cari amici – Stratas / Montarsolo
Synopse: V sedmém nebi čeká čtveřice na svatbu.
Před spletitým závěrem napsal Mozart strhující kánon pro tři hlasy. Pouze Guglielmo od zpěvu odstoupí; je příliš zklamán svou Fiordiligi.
E nel tuo, nel mio bicchiero – Gruberová / Ziegler / Furlanetto / Lima
Synopse: Alfonso uspořádá dvojí svatbu s Despinou v přestrojení za notáře. Sotva zaschne inkoust pod svatební smlouvou, ohlásí se nečekaný příjezd důstojníků. Oba pánové prchají a obě ženy se musí potupně přiznat ke všemu dvěma navrátilcům . Komedie však ještě není u konce. Guglielmo a Ferrando rozpustí maškarádu a odhalí se jako bývalí Albánci. Ženy se málem zblázní. Don Alfonso strčí peníze do kapsy a usmíří moudřejší dvojice.
Odhalení je komediální, doprovázené hudebními citacemi, jako je Ferrandův milostný motiv nebo dlouhý trylek Despiny jako bývalého “Medica”. Závěrečným concertatem tato skvělá komedie končí.
Sani e salvi – Gruberova / Ziegler Stratas / Furlanetto / Lima / Montarsolo
Doporučení k nahrávání
WARNER CLASSICS, Elisabeth Schwarzkopf, Nan Merriman, Lisa Otto, Léopold Simoneau, Ronaldo Panerai a Sesto Bruscantini řídí Herbert von Karajan a Philharmonia Orchestra and Chorus.
Petr Lutz, Opera-inside, online operní průvodce COSI FAN TUTTE Wolfganga Amadea Mozarta.
Leave a Reply
Want to join the discussion?Feel free to contribute!