Jeníček a Mařenka od Humperdincka – operní průvodce a děj

Humperdinckova pohádková opera je pro svou lidovou hudbu oblíbená po celém světě. Málokteré jiné dílo operní literatury bylo přeloženo do tolika jazyků. Dílo patří k nejhranějším operám na světě.

 

 

 

 

 

Obsah

Synopse

Komentář

Akt I

Akt II

Akt III

Doporučení k nahrávání

Významné události

Suse, liebe Suse (Husí kůže, husí brk)

Brüderchen tanz mit mir (Bratříček tančí se mnou)

Ein Männlein steht im Walde (trpaslík stál v lese)

Der kleine Sandmann bin ich (Jsem malý písečný mužíček)

Abendsegen (Abends, will ich schlafen gehen) (Večerní modlitba)

Der kleine Taumann heiss ich (když na sedmikrásku kape rosa)

Hexen-Ritt (Jízda čarodějnic)

 

 

 

 

 

 

 

Premiéra

Výmar, 1893

Libreto

Adelheid Wetteová, podle pohádky bratří Grimmů.

Hlavní role

Petr, češtinář (baryton) - Gertruda, Petrova žena (mezzosoprán) - Jeníček, Gertrudin a Petrův chlapec (mezzosoprán) - Mařenka, Jeníčkova sestra (soprán) - Čarodějnice, křupavá čarodějnice, která očarovává děti (mezzosoprán) - Pískle & Dewman, kouzelné bytosti (soprán)

Doporučení nahrávky

EMI, Elisabeth Grümmer, Elisabeth Schwarzkopf, Else Schürhoff pod taktovkou Herberta von Karajana a orchestru Philharmonia a sborů dívčí střední školy Lougthon a Bancroftovy školy nebo film DG, Brigitte Fassbaender, Edita Gruberová, Hermann Prey pod taktovkou Georga Soltiho a sboru a orchestru Vídeňské státní opery.

 

 

 

 

 

 

 

Humperdickův blízký vztah k Richardu Wagnerovi

Humperdinck byl díky své práci s Wagnerovou hudbou obeznámen se světem německých legend. Humperdinck se s Wagnerem setkal v Neapoli ve svých 26 letech. Wagner je mladíkem nadšen a zve ho, aby přijel do Bayreuthu a stal se jeho asistentem. Humperdinck je na roztrhání, nechá studia plavat a pomáhá Wagnerovi mimo jiné s prací na Parsifalovi. O dva roky později Wagner umírá. Humperdinck si musí hledat novou práci, ale žádné stálé místo nenajde, wagneriáni nejsou na hudebních školách oblíbení, a tak se živí příležitostnými pracemi. Nedaří se mu ani jako skladateli, chybí mu inspirace. Až ho sestra požádá, aby zhudebnil několik veršů…

 

 

Původ opery

Základní myšlenka této opery pochází od Humperdinckovy sestry Adelheid. K narozeninám svého manžela napsala verše na motivy pohádky bratří Grimmů, které chtěla předvést jejich dětem. Humperdinck je zhudebnil a ohlas prvních malých představení byl velmi potěšující. Tato opera se pak v různých úpravách rozrostla v kompletní operu.

“Jeníček a Mařenka” měla premiéru ve Výmaru dva dny před Vánocemi roku 1893, a to pod taktovkou nikoho jiného než 29letého Richarda Strausse. Už při prvním pohledu na partituru poznal, že se jedná o mistrovské dílo. Od té doby je tato opera považována za vánoční pohádku, přestože se odehrává v létě a Vánoce připomíná pouze perník. Úspěch byl obrovský a již v prvním roce se dílo hrálo na 50 scénách v Německu.

Za touto pohádkou se skrývá skutečný, dramatický příběh: “Látka, kterou bratři Grimmové proti svému nejlepšímu svědomí zařadili do své sbírky pohádek pro děti a domácnost, není lidovou pohádkou, ale slovesným zpracováním vraždy Kathariny Schraderinové (1618-1647) “Bakkerhexe”, která byla v roce 1647 osvobozena v procesu s čarodějnicemi v Gelnau, ale krátce nato zavražděna Hansem a Gretou Metzlerovými v jejich domě ve Spessartu a spálena v jedné z jejich pecí poté, co odmítla prozradit své recepty na perníčky.” (Csampai, Holanďan, průvodce operou).

 

Problémy s obsazením

Jeníčka a Mařenku obvykle ztělesňují dospělí. Teoreticky by tyto dvě role mohly hrát i vysoké děti, ale v praxi je těžké najít hlasy, které by se dokázaly prosadit proti velkému orchestru a dostály hudebním obtížím.

Do role čarodějnice je také zvykem obsazovat tenor, aby se zdůraznil komický aspekt této role. Humperdinck však tuto praxi kategoricky odmítl. Někdy roli čarodějnice hraje stejný interpret jako roli matky, aby se ukázalo, že události v domě rodičů a v domě čarodějnice nelze posuzovat odděleně, ale je třeba je prožívat jako celek. V maskovaném symbolickém jazyce pohádky představuje čarodějnice realitu, která může být někdy brutální a manipulativní.

 

 

Wagner nadpřirozeným otcem díla

Humperdinck převzal mnoho wagnerovských prvků, jako je orchestrace, harmonie a průpravná kompozice. Naštěstí se zdržel používání přílišné symboliky a rozhodl se pro svižný děj, což dílu velmi prospívá. Jedná se tak o jedinou “wagnerovskou” operu, které se podařilo prosadit v repertoáru a která nepochází od samotného mistra.

V nejlepším wagnerovském stylu se v této opeře objevuje scéna vykoupení. Tentokrát se v ní neobjevují žádní germánští bohové ani tragické postavy, ale pouze perníkové děti. Humperdinck svou operu také nazval “Kinderstubenweihfestspiel” (slavnost zasvěcení jeslí). Humperdinckův humor můžete okusit z následující anekdoty: “Cosima Wagnerová požádala rodinného přítele Engelberta Humperdincka, aby při večeři ve vile Wahnfried v Bayreuthu v roce 1891 řekl hostům několik slov. Ten jako vždy potěšeně vstal, okamžitě si poklepal na sklenku s vínem, přátelsky se rozhlédl, promnul si ruce, několikrát si odkašlal a znovu se posadil, aniž by pronesl jedinou slabiku. Archeolog Reinhard Kekulé nadšeně zatleskal a zvolal: “Tohle je nejlepší projev, jaký jsem za celý svůj dlouhý život slyšel. (z knihy Schmitz/Ure, jak Mozart může jít do sféry, ze vzpomínek Siegfrieda Wagnera).

 

 

 

 

 

 

 

Předehra s pohádkovou náladou

Synopse: Malý, nešťastný domek na okraji lesa.

Humperdinck nás předehrou přivádí do pohádkového světa. Slavný motiv “večerní modlitby” zní ve čtyřhlasém chorálu lesních rohů. V preludiu Humperdinck uvádí různá hudební témata, která krásně doznívají.

Uvertura

 

Synopse: Jeníček a Mařenka sedí naproti sobě v obývacím pokoji, oba jsou v práci. Jeníček vyrábí košťata a Mařenka plete u kamen punčochu. Trápí je hlad, už několik týdnů jedí jen suchý chléb. Mařenka mu připomene přísloví, že když je nouze největší, Bůh Hospodin vystrčí ruku….. Hänschen si však myslí, že s ním se člověk nenají.

Slyšíme lidovou píseň Suse, liebe Suse (Husy husy husy).

Tuto píseň zpívá Brigitte Fassbänderová jako Jeníček. Němka byla pro tuto roli skvěle obsazena. Má sametový mezzosoprán a její snad největší rolí, ať už je to náhoda nebo ne, byla také kalhotová role, a to Octavian z Rosenkavalieru. Edita Gruberová zpívá krásnou Mařenku pod vedením Georga Soltiho a Vídeňských filharmoniků.

Suse, liebe Suse – Gruberová / Fassbänder

Jeníček a Mařenka si troufnou na tanec

Synopse: Jeníčekovi nejde o práci. Nejprve se zastaví u hrnce s mlékem a odpočívá. Mařenka ho požádá, aby pokračoval v práci, ale on ji přemluví, aby si s ním zatančila.

První, jednoduchá verze, kterou Humperdinck zhudebnil pro svou sestru, se skládala ze čtyř dvoudílných skladeb (Bratříčku, tancuj se mnou). Tato taneční skladba je jediná, která byla z první verze převzata téměř beze změny. Našla si cestu do německé lidové písně.

Podívejte se a poslechněte si scénku v půvabném podání Gruberové a Fassbaendera.

Brüderchen Tanz mit mir – Fassbaender / Gruberova

 

Matka a tatínek se vracejí domů

Synopse: Matka Gertruda se vrací domů uprostřed tance. Oba spěchají rychle zpátky do práce. Matka je naštvaná, když vidí, jak málo práce ti dva zvládli. Když chce děti potrestat holí, omylem převrhne džbán s mlékem. Pošle děti do lesa hledat lesní plody. Gertruda je vyčerpaná a smutná, že nemůže dětem nabídnout ani nic k jídlu. Domů se vrací její manžel Petr.

Příběh Jeníčka a Mařenky je příběhem o dospívání. Na začátku děti dělají všechno společně a ruku v ruce se procházejí lesem. Na konci se z nich stanou jednající osoby, které se dokonce rozdělí. Rodiče jsou vykresleni odlišně. Příchod matky do domu je provázen temnými tóny, zatímco otec je vykreslen s vřelými buffo motivy.

Slyšíme scénu s Walterem Berrym, veteránem vídeňské opery, který byl několik let ženatý s Christou Ludwigovou.

Rallala, ach wir armen Leute – Berry

 

Synopse: Gertruda musí zjistit, že byl v hostinci. Je zoufalá, ale k jejímu překvapení Peter popadne z košíku vajíčka, párky, máslo a dokonce i kávu. Dnes by mohl ve vesnici za Herrenwaldem prodat spoustu košťat a punčoch. Otec se ptá na děti, Gertruda vypráví, že je poslala sbírat bobule do Ilsenwaldu. Pak se mu najednou zatmí před očima, protože tam žije perníková čarodějnice, která se spolčila s ďáblem. Petr jí řekne, že děti nalákala do domu kouzelným koláčem a v peci je proměnila v perník. Gertruda a Petr se vydají děti hledat.

 

 

 

 

 

 

 

Synopse: Jeníček a Mařenka jsou v lese.

Ein Männlein steht im Walde (Trpaslík stál v lese) je známá skladba, kterou Humperdinck převzal z německé lidové písně. Orchestrace je skromná a jednoduchá s krásnými flétnovými trylky a pizzicatem smyčců.

Ein Männlein steht im Walde ganz still und stumm – Gruberova

 

Synopse: Ti dva si nasbírali spoustu bobulí, ale všechny snědli včas, když se ozvala kukačka.

Kuckuck, Eier schluck – Ziesak

Písečný muž – přechod do pohádkového světa

Synopse:  Stmívá se a oni nemohou najít cestu zpět. Děsí je strašidelné zvuky a ozvěny jejich hlasů. V mlze zahlédnou malého muže. Přichází blíž, je to Písečný muž. Je to přítel dětí, promlouvá k nim uklidňujícími slovy a přichází je uspat.

Přechod z reálného do imaginárního světa začíná právě u Písečného muže. Za zvuků tlumených smyčců a harfy Humperdinck unáší děti do světa snů hlasem Písečného muže (Já jsem malý písečný muž).

Der kleine Sandmann bin ich – te Kanawa

Večerní modlitba – nádherný vrchol

Souhrn: Dva se společně pomodlí a najdou spánek na lesní půdě.

Tato slavná ukolébavka je odpočinkovým bodem opery.

Podle Kestinga patří tato scéna v interpretaci Elisabeth Schwarzkopfové a Elisabeth Grümmerové k jednomu z velkých vrcholů operní diskografie: “Nahrávka dirigovaná Herbertem von Karajanem patří k největšímu luxusu v historii nahrávek, ideálně obsazených až do vedlejších rolí. Zvuk “Abend will ich schlafen gehen” (Kam každé dítě hlavu složí) dopadá na ucho jako svůdný smyslový podnět a mění se v magickou poezii.”

Abendsegen (Abends, will ich schlafen gehen) – Schwarzkopf / Grümmer

 

Tuto skladbu uslyšíte a uvidíte v druhé verzi z natočené verze s Gruberovou a Fassbaenderem.

Abendsegen (Abends, will ich schlafen gehen) – Gruberová / Fassbaender

 

Synopse: Když děti usnou, přijde čtrnáct andělů a utvoří kolem nich kruh, aby je ochránili před nebezpečím lesa.

 

 

 

 

Probuzení s rosničkou

Synopse: Rosomák se probouzí k dětem

Krásný úvod s orchestrem vykresluje jemnou ranní náladu.

Poslechněte si tuto zasněnou skladbu v okouzlující interpretaci Ileany Cotrubas (když rosa padá na sedmikrásku).

Der kleine Taumann heiß ich – Cotrubas

 

Synopse: Dvě děti se pomalu probouzejí.

Co se týče textu a námětu tohoto díla, hovoříme o dětské opeře. Vzhledem k obrovskému orchestru však není snadné textu porozumět. Ale každopádně intimní pasáže, jako je tato, vyzařují velké kouzlo. (Tady jsem spal! na borovicové posteli!)

Wo bin ich ? Wach ich ? … Tirelireli – Ziesak / Larmore

 

Jeníčka a Mařenku obvykle hrají dospělí. Teoreticky by tyto dvě role mohly hrát i starší děti, ale v praxi je obtížné najít hlasy, které by se prosadily proti velkému orchestru a dokázaly spravedlivě vystihnout hudební obtíže.

Objevuje se perníková chaloupka – teskný duet

Synopse:  Dvě děti se pomalu probouzejí. Oběma se zdálo o andělech, kteří je chrání. Mlha se zvedne a najednou se objeví domeček z perníku a sladkostí. Vlevo od domečku je pec a vpravo klec.

Podívejte se, co se děje.
Další krásný Humperdinckův duet s tesknými tóny sladkých pokušení. Zasněně zpívaný Grümmerem a Schwarzkopfem.

Wie duftets von dorten … O herrlich Schlösschen – Grümmer / Schwarzkopf

 

Synopse: Hanschen chce do toho jít, ale Mařenka ho brzdí.

 

Synopse: Jeníček ji dokáže přesvědčit, aby ochutnala perník. Když jeden kousek utrhne, ozve se z chaloupky: ” Kousej, kousej, myšičko! Kdo okusuje můj domeček? Jeníček je z perníku nadšený, chutná mu. Z chaloupky vyjde ježibaba. Jeníček a Mařenka se bojí cizí stařeny. Ta se snaží děti nalákat do domečku na sladkosti.

Roli čarodějnice skvěle ztvárnila německá mezzosopranistka Christa Ludwig. Její svůdný zpěv je skvělý. Spojuje strašidelnost s krásným zpěvem a radostí z hraní. Poslechněte si scénu od 1:18:55 do 1:22:10.

Kommt kleine Mäuslein, kommt in mein Häuslein (1:18:55 – 1:22:10) – Ludwig / Moffo

Jízda čarodějnic

Synopse:  Když chtějí Jeníček a Mařenka utéct, čarodějnice je očarovala a Jeníčka zavřela do klece. Chce Jeníčka krmit ořechy a rozinkami, aby byl tlustý a kulatý. Mařenka musí prostřít stůl a čarodějnice zapálí pec, ve které chce Jeníčka upéct. Vyšla z ní a jezdí po domě na koštěti.

“Jízda čarodějnice” je sotva skrytá persifláž “jízdy Valkýry”. Humperdinck operu zkomponoval pro velký romantický orchestr a hudebně využívá možností koloritu. Orchestru je věnována významná úloha v preludiích a přechodové hudbě.

Hexenritt – Suitner

 

 

Čarodějnice je přelstěna

Synopse: Mařenka dokáže čarodějnici tajně ukrást kouzelnou hůlku. Zapamatovala si kouzelné slovo a může Jeníčka nepozorovaně odčarovat a vysvobodit z klece. Ježibaba řekne Mařence, aby nahlédla do pece a zjistila, zda je perník hotový. Mařenka se schválně chová hloupě a požádá čarodějnici, aby jí ho ukázala. Když ježibaba klečí před pecí, obě děti strčí ježibabu do hořící pece.

Poslechněte si živý duet ve ¾ času, ve kterém děti oslavují, že mohly čarodějnici hodit do pece.

Juchhei, nun ist die Hexe tot – Grümmer / Schwarzkopf

 

Synopse: Jeníček a Mařenka vyskočí z domu a křupavý domeček s hlasitou ránou exploduje. Z perníkových figurek na zahradě odpadávají perníkové obaly a objevují se děti, které ježibaba upekla do perníkových figurek. Mařenka rukou všechny děti probudí. Jeníček všechny odčarovává jalovcovým keřem. Oba uslyší otcův hlas a děti vytáhnou z trosek pece velký perník, který je zbytkem po ježibabě.

V závěru opery opět zazní kontemplativní chorál “Wenn die Not auf nächsten steigen, Gott der Herr die Hand uns reicht”. (Když je nouze největší, Bůh Pán vztáhne svou ruku).

Finále – Jurowski

 

 

Doporučení k nahrávání

 

EMI s Elisabeth Grümmer, Elisabeht Schwarzkopf, za řízení Herberta von Karajana a orchestru Philharmonia a sborů dívčí střední školy Lougthon a Bancroft’s School.

 

 

 

Petr Lutz, opera-inside, online operní průvodce operou JENÍČEK A MAŘENKA od Engelbrechta Humperdincka.